Poruchy spánku

Spánek byl už Maslowem definován jako jedna ze základních potřeb, vlastní pro všechny živočišné organismy.

Zatímco žraloci jsou schopni spát v pohybu a nechat se unášet proudem, my tento luxus nemáme a pokud dojde k disharmonii spánkových funkcí může nás to stát náš život. 

Hyposomnie a insomnie 

Jako hyposomnii chápeme narušení a úbytek běžného spánku, který může vést až k chronické nespavosti, která je označována jako insomnie. Důvodům k nespavosti může být mnoho a jsou jak organického, tak psychického charakteru.

Krom bolesti, poškození mozku a spánkového apnoe, můžeme mezi tělesné zdroje zařadit i nespavost způsobenou užíváním stimulantů, jako je kofein, či nikotin. I pokud jsme si poslední kávu dopřáli v práci můžeme shledat, že večer nám nejde spát.

Tento jev je způsoben tím, že kofein se v těle vstřebává až 12 hodin a pokud si dáme například poslední kávu v 17:00, může s námi zůstat až do brzkého rána dalšího dne. Nikotin funguje na podobné bázi a v těle se může držet až tři dny. Důležité je v rámci něj však zohlednit akomodaci organismu, kdy dochází k adaptaci a pro probuzení potřebujeme vyšší dávku.

Za psychické a jiné důvody nespavosti je obecně považován stres, který vede k tomu, že organismus není schopen přepnout do klidového režimu, dále s tím spojenou úzkost (v případě úzkostných poruch osobnosti může být tento problém tím pádem pervazivní a dlouhotrvající), ale i depresi (zde funguje ruku v ruce s hypersomnií). Dalšími důvody může být nepravidelný pracovní týden, změna času, či cestování napříč časovými zónami. 

Hypersomnie a narkolepsie 

Hypersomnie se projevuje nadměrným spánkem přesahujícím standardní hranici 8 hodin. Hypersomnii rozlišujeme jako primární, bez přítomnosti dalších zdravotních problémů a sekundární. Příčinami sekundárního druhu může být krom bolesti, stimulantů a medikamentů spánkové apnoe (které následně prodlužuje čas nutný k dosažení REM-fáze), Parkinsonova choroba, či poškození ledvin. Primární příčiny jsou většinou psychického charakteru.

Spánek je formou úniku a může tím sloužit jako obranný mechanismus, například u depresí. Narkolepsie se odlišuje od hypersomnie tím, že spánek přichází během dne formou náhodných ataků. Jako taková je závažnějším problémem často způsobeným neurofyziologickým poškozením a nedostatkem hypocretinu, látky regulující spánek. Disfunkcí imunitního systému je hypocretin milně identifikován jako cizorodá látka a je následně organismem napadán. Jakmile dojde k jeho depletaci zažíváme invazivní ataku nárazového spánku. 

Zdroj:

• autorský text
• www.dobry-spanek.cz