Některé země EU plánují odebrat řidičům nad 75 let řidičské průkazy
Představte si situaci: celý život jste za volantem, zvládáte každodenní nákupy, návštěvy lékaře i cesty za rodinou. A pak vám někdo řekne, že od zítřka už nesmíte. Ne kvůli nehodě. Ne kvůli zdravotnímu kolapsu. Prostě proto, že vám bylo 75 let. Přesně takový scénář navrhuje portugalská občanská petice, která vyvolala bouři emocí nejen na Pyrenejském poloostrově, ale v celé Evropské unii.
Autor petice Nélson Manuel de Oliveira Ferreira argumentuje čísly: statistikami nehod, klesajícím reakčním časem, rizikem náhlých zdravotních komplikací. Jeho vize? Automatické odebrání řidičáku každému, kdo překročí hranici tří čtvrtin století. Jenže realita je mnohem složitější než jedno číslo v občance.
Petice zatím nezískala masovou podporu – v srpnu 2026 měla necelých 700 podpisů. Pro projednání ve výborech parlamentu jich potřebuje tisíc, pro plénum dokonce 7 500. Přesto dokázala rozpoutat debatu, která rezonuje daleko za hranicemi Portugalska. Protože otázka není jen technická – je existenciální.
Dvě strany barikády: Ochrana versus svoboda
Na jedné straně stojí ti, kdo varují před fyziologickými změnami. Horší periferní vidění, delší doba potřebná k vyhodnocení situace, ztráta jistoty v reflexech. Jejich logika je přímočará: lepší preventivně ochránit všechny účastníky provozu, než riskovat tragédii.
Druhá strana barikády vidí v plošném zákazu něco jiného: čistou věkovou diskriminaci. Biologický věk přece není totéž co skutečný zdravotní stav. Někdo v sedmdesáti pěti zvládá horské túry, jiný v padesáti sotva vyjde schody. Proč trestat aktivní seniory za to, že se narodili dřív?
A pak je tu praktická rovina. Ztráta řidičského průkazu často znamená sociální smrt – zvlášť na venkově, kde autobus jede dvakrát denně a nejbližší lékař je patnáct kilometrů daleko. Bez auta se z nezávislého člověka stává osoba závislá na rodině, sousedech, taxících.
Jak to řeší zbytek Evropy? Každý stát jinak
Evropská unie zatím nemá jednotný přístup k seniorům za volantem. Každá země si nastavila vlastní pravidla – a rozdíly jsou propastné. Itálie vyžaduje od sedmdesátníků lékařskou prohlídku každé tři roky, od osmdesáti pak každé dva. Španělsko zkracuje platnost průkazu po 65. roce na pět let a přidává psychomotorické testy.
Zajímavý je španělský detail: až 81 % seniorů tam dostává při obnově průkazu individuální omezení. Třeba zákaz noční jízdy nebo povolení pohybovat se pouze v okruhu padesáti kilometrů od domova. Není to plošný zákaz, ale cílené opatření podle konkrétního stavu.
V České republice platí od ledna 2026 nová pravidla. První povinná lékařská prohlídka přichází až v 70 letech, pak se opakuje každé dva roky. Senioři s elektronickým posudkem už u sebe nemusí vozit papírové potvrzení – policie si platnost ověří online.
Většina evropských států se přiklání k jednomu principu: raději častější kontroly než paušální diskriminace. Protože moderní medicína dokáže poměrně přesně odhalit, kdo je za volantem rizikem a kdo ne. A statistiky ukazují překvapivý fakt: senioři sice bývají zranitelnější při nehodách, ale jako skupina jezdí opatrněji, méně riskují a vyhýbají se jízdě za tmy nebo v nepřízni počasí.
Co když přijdou přísnější limity? Musí existovat plán B
Debata kolem portugalské petice odhaluje hlubší problém: společnost stárne rychleji, než dokáže přizpůsobit infrastrukturu. Pokud by některé státy skutečně zpřísnily pravidla nebo zavedly věkové limity, nestačí jen odebrat klíčky od auta. Musí přijít systémová řešení.
Odborníci navrhují několik cest. Rozvoj dostupné veřejné dopravy – zvlášť komunitních spojů pro menší obce. Zavedení odstupňovaných řidičských oprávnění – možnost řídit jen ve dne nebo v omezeném okruhu. A využití moderních asistenčních systémů v autech, které kompenzují pomalejší reakce.
Na půdě Evropského parlamentu se už delší dobu diskutuje o aktualizaci směrnice o řidičských průkazech. Původní návrhy počítaly se zkrácením platnosti průkazů pro seniory na pět let nebo s povinnými celoevropskými lékařskými testy od sedmdesáti. Většina zákonodárců ale plošné zákazy odmítá – individuální posudky jsou spolehlivější a spravedlivější.
Otázka pevného věkového stropu pro řízení zůstává otevřená. Jisté je jedno: s přibývajícím věkem populace poroste tlak na prověřování způsobilosti starších řidičů – nejen v Portugalsku, ale v celé Evropě. A odpověď, kterou najdeme, ukáže, jestli dokážeme skloubit bezpečnost s respektem k lidské důstojnosti.
