Kvíz: Je čas vyrazit do lesa s košíkem v ruce aneb jací jste houbaři

Houbařením se zabývají v ČR všechny věkové kategorie. U každého nalezeného hříbku se oči rozzáří úplně stejně vnoučkovi i dědečkovi. A vzhledem k bohaté mykologické rozmanitosti v celé naší zemi, mohou houbaři objevovat různé druhy hub – od těch nejběžnějších babek až třeba po vzácnější smrže. Každou houbařskou sezonu lidé vyhlížejí s velkým očekáváním, že další rok bude zase úrodný.

Dnes mohou houbaři využívat různé webové stránky a interaktivní mapy, v nichž zjistí, kde v danou dobu houby rostou a jaké druhy. A vypraví se za nimi třeba na druhý konec republiky. Houbaření však není jen touha nasbírat toho co nejvíc, ale také těsné propojení s přírodou. Někteří „houbaři“ si však nakoupili podhoubí a pěstují si houby doma, třeba na zahradě, anebo i ve sklepě. Ale protože přitom opomněli pobyt v přírodě, spíš bychom je ani za houbaře považovat neměli, spíš za pěstitele. A pak jsou tu ti praví houbaři, kteří chodí po lese nazdařbůh se sklopenýma očima k zemi a jsou vděční za každý klobouček, který v mechu zahlídnou. Ale nezapomenou si přitom poslechnout hlas sojky, datla, který kdesi klove do stromové kůry a neunikne jim ani krása jemného mechu a kouzlo celého lesa.

A co vy, jste zkušení houbaři? Tak si pojďte své houbařské znalosti prověřit:

Při sběru nezapomínejte na to, že existuje řada chráněných hub, a proto je nesbírejte. Jejich seznam není tak dlouhý, abyste si je nemohli zapamatovat. Jsou také místa, kde byste sbírat neměli, zejména jsou to některé oblasti v národních parcích. V Německu museli houbaři ze Švýcarska zaplatit za 30 kg, které jim celníci objevili v kufru auta, pokutu ve výši 7200 Eur. To proto, že jednak mnohonásobně překročili limit, který činí ve spolkových zemích cca 2 kg, a také proto, že houby sbírali v chráněných oblastech.

A víte, že houby jsou také tématem mnoha českých vtipů:

• Manželka pomlouvá svého muže houbaře: „Má houby nejen v košíku, ale i v hlavě!”
• Zvoní soused: „Je Honza doma?” „Není, je v lese na houbách.” Druhého dne zvoní soused znovu: „Je Honza doma?” „Není, je v nemocnici po houbách.”
• Stojí dědeček na trhu a vyvolává: „Kupte si, pánové, houby pro manželky!” Jde kolem mykolog a zděsí se: „Proboha, vždyť jsou všechny jedovaté.” „No a? Vždyť říkám – pro manželky!”
• „Kam chodíte na houby?” „K sousedům na balkon.” „Oni je tam pěstují?” „Ne, suší.”

A ještě veršík na závěr:

Včera byla smaženice, samé divné hřiby.
Dneska jdeme do márnice za těmi, co chybí.