Kolik dnes bere horník u nás a kolik v zahraničí? Číslo překvapilo i samotné odborníky
Představte si, že každé ráno nastupujete do klece výtahu, která vás odveze kilometr pod zem. Do tmy, kde teplota šplhá k čtyřicítce a každý nádech je plný prachu.
Kde nad hlavou slyšíte praskání horniny a víte, že jeden špatný okamžik může znamenat konec.
Tohle není popis z historických kronik. Tohle je každodenní realita tisíců lidí v České republice roku 2026.
A víte, kolik si za to domů odnesou?
Když se mýtus o bohatých hornících rozpadá na čísla
V hlavách mnoha lidí stále přežívá představa z dob socialismu: horník jako elitní profese, která garantuje nadstandardní výdělek a respekt.
Tvrdá data ale malují úplně jiný obraz.
Průměrný plat v českém těžebním sektoru se dnes pohybuje mezi 48 000 až 52 000 korunami hrubého měsíčně. To je jen nepatrně nad celostátním průměrem, který dosahuje přibližně 50 000 korun.
Na těch nejnáročnějších pozicích – přímo na čelbě, kde se razí nové chodby a kde riziko je nejvyšší – si kmenový zaměstnanec s příplatky vydělá 55 000 až 70 000 korun.
Jenže to platí jen pro ty šťastnější. Agenturní pracovníci z dodavatelských firem, kteří vykonávají stejně tvrdou práci, berou často jen 25 000 až 30 000 korun základu. I s dietami a náhradami jim v čistém zůstane sotva 30 000 až 35 000.
Za práci v podmínkách, které by většina z nás nevydržela ani týden.
Odhalení: Kde berou horníci čtyřnásobek českých platů
Teprve když se podíváme za hranice, uvidíme, jak dramaticky se situace českých horníků liší od jejich kolegů v zahraničí.
V sousedním Německu si průměrný pracovník v těžbě vydělá 95 000 až 120 000 korun měsíčně. To je dvojnásobek českých platů za srovnatelnou práci.
V Polsku sice nominální mzdy odpovídají těm českým, polský stát ale horníky masivně podporuje třináctým a čtrnáctým platem, uhelným deputátem a možností odejít do důchodu už po 25 letech práce pod zemí.
Skutečný šok ale přichází ze zámoří.
V Austrálii začínající horník bere 125 000 korun měsíčně. Zkušený specialista si přijde na 190 000 až 225 000 korun. Čtyřnásobek toho, co dostane český kolega za stejnou práci, stejné riziko, stejnou dřinu.
V USA se průměrné měsíční výdělky pohybují mezi 140 000 až 175 000 korunami, nejvíce na Aljašce a ve Wyomingu.
Český horník tak čelí stejně tvrdým podmínkám jako ten australský. Domů si ale odnáší jen čtvrtinu jeho platu.
Proč české hornictví ztratilo svůj lesk
V osmdesátých a devadesátých letech minulého století byl hornický plat běžně 2,5násobkem průměrné mzdy v republice.
Dnes je tento náskok zcela vymazaný.
Odborníci identifikují tři klíčové důvody, proč se růst mezd v českém hornictví téměř zastavil:
Postupný útlum těžby: Tlak na zelenou transformaci a omezování provozu v uhelných pánvích brzdí dlouhodobé investice do růstu mezd. Firmy nevidí důvod výrazně navyšovat platy v odvětví, které má před sebou nejistou budoucnost.
Nestabilní ceny na světových burzách: Výkyvy cen energetického a hutního uhlí neumožňují těžebním společnostem garantovat skokové navýšení tarifů.
Rychlejší růst jiných odvětví: Zatímco průměrná mzda v české ekonomice rostla v posledních letech dynamicky, platy v tradičním těžkém průmyslu stagnovaly.
Výsledek? Svářeč v teplé hale si dnes vydělá stejně jako horník tisíc metrů pod zemí.
Co to znamená pro vás
Pokud jste někdy uvažovali o práci v hornictví kvůli nadstandardnímu výdělku, tvrdá čísla ukazují jinou realitu.
Pokud máte v rodině někoho, kdo pod zem chodí každý den, teď víte, že jeho práce je finančně oceněna daleko méně, než by odpovídalo riziku a náročnosti.
A pokud patříte mezi ty, kdo stále věří mýtu o bohatých hornících? Čísla mluví jasně: ten mýtus zemřel dávno před samotným uhlím.
