Tahle blbinka po babičce má pro sběratele retra cenu větší než zlaté šperky. Kdo jí má, vyhrál jackpot
Dneska je situace taková, že zatímco staré zlaté prsteny po tetičce mají víceméně jen hodnotu materiálu, tyhle „blbinky“ z porcelánu vyvolávají na aukčních portálech i v prestižních starožitnictvích hotové šílenství. Pokud se vám doma na poličce krčí originální kousek v takzvaném bruselském stylu, možná se právě díváte na několik měsíčních nájmů nebo velmi slušnou dovolenou.
Kde se vzal tenhle „bruselský zázrak“?
Abychom pochopili, proč jsou tyhle figurky tak cenné, musíme se vrátit do roku 1958. Tehdy se v Bruselu konala světová výstava EXPO 58 a tehdejší Československo tam zaznamenalo naprosto nečekaný a fenomenální úspěch. Naše expozice vyhrála hlavní cenu a svět byl okouzlen moderním, lehkým a optimistickým stylem, který se u nás následně zabydlel pod názvem bruselský styl.
Tento směr úplně rozbil dosavadní představu o tom, jak má vypadat nábytek, sklo nebo právě porcelán. Zapomeňte na robustní tvary a těžkopádnost. „Brusel“ je o ladných křivkách, organických tvarech, pastelových barvách a určitém minimalismu, který působí neuvěřitelně moderně i dnes, po více než šedesáti letech. A právě v porcelánu tento styl našel své nejdokonalejší vyjádření.
Jaroslav Ježek: Rockstar československého porcelánu
Když se mluví o sběratelsky nejcennějších figurkách, jedno jméno vyčnívá nad všemi ostatními: Jaroslav Ježek. Nebyl to jen nějaký řadový návrhář, byl to vizionář, který pro porcelánku v Duchcově (Royal Dux) vytvořil ikony, které dnes sběratelé vyvažují zlatem.
Jeho rukopis poznáte na první pohled. Figurky zvířat mají stylizované tvary, často jim chybí detaily jako oči nebo srst, ale o to víc vyniká jejich pohyb a silueta. Mezi nejslavnější kousky patří například klisnička, volavka, kočka nebo legendární servis Elka. Pokud na dně své figurky najdete značku Royal Dux (často v podobě růžového trojúhelníku z porcelánové hmoty) a k tomu Ježkův design, gratulujeme – právě jste našli svůj soukromý poklad.
Proč je to dneska takový hit?
Možná si říkáte, proč lidi blázní zrovna teď. Odpověď je jednoduchá: retrománie a návrat k poctivému designu. Generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků si zařizuje byty a už je trochu unavená z unifikovaného nábytku z velkých řetězců. Hledají něco, co má příběh, duši a co vypadá skvěle v moderním minimalistickém interiéru.
Bruselský porcelán do takového bytu pasuje naprosto dokonale. Je to ten typ věci, u které návštěva zastaví a řekne: „Týjo, to je skvělý, to měla moje babička taky!“ Jenže zatímco babička to měla v té vitríně, vy to máte jako středobod designu.
Navíc je tu aspekt omezené nabídky. Porcelán je křehký. Spousta těchhle figurek skončila v koši, když se po revoluci vyklízely byty a lidé se chtěli zbavit všeho „socialistického“. Tím pádem se z běžného spotřebního zboží stala vzácnost. A jakmile je něčeho málo a všichni to chtějí, cena letí vzhůru rakety.
Jak poznat, že máte doma „jackpot“?
Ne každý porcelánový slon má hodnotu tisíců korun. Aby byla figurka skutečně cenná, musí splňovat několik kritérií:
- Stav je alfa a omega: Sbíratelský trh je neúprosný. I sebemenší oťuk, prasklinka nebo lepené ucho sráží cenu o 70 až 90 %. Sběratelé chtějí perfektní stav, ideálně takový, jako by figurka zrovna vyjela z fabriky.
- Autor a manufaktura: Jak už bylo řečeno, značka Royal Dux je zárukou kvality. Hledejte buď tištěná razítka, nebo ikonický růžový trojúhelník. Pokud je k tomu do hmoty vyryté jméno Ježek nebo jiného významného výtvarníka (třeba Jitka Forejtová), cena stoupá.
- Vzácnost barevného provedení: Některé figurky se dělaly v klasické bílé, jiné s ručním dekorem nebo v netradičních glazurách. Právě ty méně obvyklé varianty bývají nejžádanější.
- Duch doby: Čím víc figurka ztělesňuje ten dynamický, „kosmický“ styl 60. let, tím lépe. Dlouhé linie, prohnutá záda, abstrakce.
Je to lepší investice než zlato?
V jistém smyslu ano. Zlato je komodita, jehož cena se odvíjí od světových trhů. Ale československý designový porcelán je kulturní dědictví. Jeho cena není daná jen materiálem (který je v podstatě levný), ale uměleckou hodnotou a nostalgií.
Zatímco před deseti lety jste takovou figurku sehnali na blešáku za padesátikorunu, dneska se ty nejlepší kousky prodávají za tisíce, a u limitovaných sérií i desítky tisíc korun. A co je nejdůležitější – jejich cena pravděpodobně dál poroste, protože víc už jich nikdy vyrobeno nebude (respektive ty dnešní reedice sběratelé nikdy nebudou cenit tak jako původní „vintage“ kusy).
Než to odnesete do bazaru…
Pokud jste právě při vyklízení půdy narazili na krabici s porcelánem, nezmatkujte a hlavně nic nevyhazujte. I když se vám ta divná modrá ryba nebo protáhlý pes zdají oškliví, pro někoho jiného to může být chybějící kousek do sbírky, za který vám ochotně zaplatí částku, ze které se vám protočí panenky.
Zkuste si nejdřív kousek vyfotit a prohnat ho vyhledávačem obrázků nebo se podívat na skončené aukce na specializovaných webech. Možná zjistíte, že ta „blbinka po babičce“ je ve skutečnosti mistrovské dílo československého designu.
A i kdybyste ji nechtěli prodat, nechte si ji. Utřete z ní prach, najděte jí čestné místo na komodě a radujte se z toho, že máte doma něco, co obdivoval celý svět. Protože bruselský styl není jen móda, je to důkaz, že i v době hluboké nesvobody u nás vznikaly věci, které byly světové, nadčasové a prostě neuvěřitelně krásné.
