Kdy a proč je těhotenství označeno za rizikové a jaká pravidla pro nastávající maminku platí

Kdy a proč je těhotenství označeno za rizikové a jaká pravidla pro nastávající maminku platí
Když žena otěhotnění, zpravidla se jedná o tu nejkrásnější a nejradostnější zprávu v celém jejím životě. Někdy se však ale bohužel může stát, že ať už přes veškerou snahu jak lékařů, tak i svou v rámci co největší péče o sebe, mohou vzniknout komplikace a těhotenství je označeno jako rizikové.

Nejprve je nutné si rozdělit rizika do skupin a těmi jsou medicínská rizika ze strany matky, ze strany plodu a sociální rizika. Důvody, které mohou vést k zařazení do rizikové skupiny, mohou být onemocnění ženy před otěhotněním nebo onemocnění, která se objeví až v souvislosti s těhotenstvím.

Medicínská rizika ze strany matky

Tato rizika jsou v podstatě změny zdravotního stavu matky, které vznikly ještě před samotným otěhotněním. Takovéto změny zdravotního stavu by mohly vést k těhotenské patologii či poškození plodu. Patří sem např. vrozené vady dělohy, při nichž hrozí riziko potratu nebo předčasného porodu. A dále také vrozené poruchy srážlivosti. Mezi další rizika ze strany matky musíme zařadit různá chronická onemocnění, a to např. cukrovku, srdeční onemocnění, astma bronchiale, neurologická onemocnění, obezitu, vysoký krevní tlak apod. Nesmíme zapomenout ještě nejen na opakované potraty, ale i předčasné porody.

Ovšem mezi medicínská rizika ze strany matky je nutno zařadit i ta, která vznikla až během těhotenství. Mezi ty nejdůležitější můžeme zařadit těhotenskou cukrovku, krvácení, nedostatečnou funkci placenty, která vede k hypotrofii plodu. Hrozí zde hlavně vrozené vývojové vady. Dále také musíme zmínit preeklampsii, což je vysoký krevní tlak, při kterém se objevují velké otoky a v moči se vyskytuje bílkovina.

Medicínská rizika ze strany plodu

Největšími riziky ze strany plodu jsou vrozené vývojové vady.

Dalšími důvody mohou být vícečetná těhotenství nebo nevýhodná poloha plodu.

Sociální rizika

Zde se jedná o soubor nežádoucích vlivů, které mohou ohrozit nejen průběh těhotenství, ale i samotný porod. Zde můžeme zařadit např. práci na směny nebo v infekčním prostředí. Také práci, kde je vyžadováno zvedání těžkých předmětů anebo manipulace s chemikáliemi. 

Některá zaměstnání můžeme vykonávat i v těhotenství
Některá zaměstnání můžeme vykonávat i v těhotenství | Zdroj: NAR studio/ Shutterstock

Ovšem jsou mezi námi nastávající matky, které nemají vyhovující bydlení nebo mají nízký hygienický standard a také špatnou výživu. Patří sem ženy závislé na alkoholu a drogách. Neopomeňme i závislé na nikotinu. U žen, které kouří, je vysoké riziko dlouhodobého nedostatku kyslíku pro plod či nedostatečné funkce placenty. Také zvýšené riziko trombózy. V případě závislosti na alkoholu hrozí vznik fetálního alkoholového syndromu, který je spojený s vrozenými deformitami obličeje plodu a duševní zaostalostí. U drogově závislých jde opět hlavně o vrozené vady plodu a sociální rizika, jako jsou: poruchy výživy, hygieny, nezájem o lékařskou péči.

V jakém věku je těhotenství požadováno za rizikové?

Ženy, které otěhotní poprvé a až po dosažení věku 35 let, mají vysoce rizikové těhotenství. Výzkumy naznačují, že mají větší pravděpodobnost komplikací než mladší ženy. Ty mohou zahrnovat časnou ztrátu těhotenství a zdravotní stavy související s těhotenstvím, jako je např. gestační diabetes. High-Risk Pregnancy: Risk Factors, Complications & Treatment (clevelandclinic.org) 

Lze zažádat o rizikové těhotenství a neschopenku? 

To, že je žena těhotná, neznamená, že má automaticky nárok na to jít na neschopenku z důvodu rizikového těhotenství. Její lékař musí posoudit sám, zda shledá ženu za pracovně neschopnou, a to dle závažnosti rizika, zdravotního stavu a náročnosti práce. 

Když lékař posoudí, že by měla být žena v neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství, má žena nárok na standardní nemocenské dávky. Ty lze ale ovšem pobírat jen v případě, že je žena zaměstaná anebo je OSVČ, která si platí nemocenské pojištění. 

Také je dobré vědět, že prvních čtrnáct dní je nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, tedy na 60 % z redukované hodinové mzdy, která se vypočítává na základě průměru za poslední 3 měsíce za poslední kalendářní čtvrtletí. A od 15. dne pracovní neschopnosti vzniká nárok na nemocenské dávky, které vyplácí ČSSZ (výše je 60 % z hrubé mzdy – z redukovaného vyměřovacího základu). Od 31. dne se nemocenské dávky zvyšují na 66 % a od 61. dne na 72 %. Nemocenská se platí za všechny kalendářní dny. Rizikové těhotenství – základní informace | Dr. Max lékárna (drmax.cz) -> Rizikové těhotenství a neschopenka

Pokud nastávající maminka tedy nastoupí na neschopenku, je nutné dodržovat předepsané vycházky. Jelikož rizikové těhotenství je považováno za běžnou neschopnost, nelze ani v tomto případě využít neomezené vycházky. Klasicky vycházky bývají cca na 6 hodin denně. V prvních čtrnácti dnech může ženu přijít zkontrolovat někdo z jejího zaměstnání a poté už to má na starosti ČSSZ. 

Jestliže je žena nezaměstnaná, nemá nárok na nemocenské dávky. Každopádně jako každé nastávající matce vzniká nárok na rodičovský příspěvek.

Závěrem je již nutné jen říci, že je potřeba si uvědomit, že hlavní prioritou je právě nenarozené miminko, které potřebuje pro svůj vývoj klid a pohodu. A pokud to bude byť jen potřebné nebo nutné, tak holt se zvýšeným dohledem lékařů na neschopence při rizikovém těhotenství. Základem všeho je pozitivní myšlení a dobré mentální rozpoložení a pohoda ženy.