Kanál Dunaj-Odra-Labe: Ekologická katastrofa, za kterou oroduje také Zeman
Historické souvislosti
První tendence k propojení Dunaje se Severním mořem pochází již z doby Karla IV. V následujících stoletích bylo vypracováno několik odlišných projektu tohoto průplavu, prvně byla stavba schválně v roce 1973, v tentýž rok ale nastala hospodářská krize a realizaci zmařila. Roku 1901 vešel v platnost Vodocestný zákon, který měl zajistit přípravu na vybudování koridoru. To zhatila první světová válka. Vznik Československa ale nic neměnil na plánu projekt vystavět, za což bojovalo mnoho tehdejších podnikatelů, včetně Tomáše Bati. Obrovskou prioritou se kanál stal za druhé světové války, pro Německou říši byla vodní doprava podstatná. Práce skončily v roce 1943 pro potřebu vojenských kapacit. V 50. letech kladla Evropská hospodářská komise OSN důraz na důležitost toho propojení pro evropskou vodní síť, stejně tak je zahrnut ve výhledové dopravní síti členských států Evropské unie.
Současnost
Od samým počátků v úřadu prezidenta tento plán prosazuje Miloš Zeman. Jedním z hlavních důvodu, proč kvůli tomu čelí kritice, je finanční náročnost výstavby. Šlo by o investici ve výši 582 miliard Kč. Dle ministerstva dopravy je to ale investice ekonomicky návratná. Zeman chce, aby byl projekt financován z evropských zdrojů, zároveň ale zprostředkoval diskuzi také s Čínou, která má zájem do koridoru investovat.
Realita je taková, že na krátký úsek mezi Ostravou a polskými hranicemi, jehož realizace byla v letošním roce odsouhlasena, uvolnila vláda částku 15 miliard Kč. Tento krok ve sněmovně iniciuje strana ANO, proti stojí opozice v čele s Ivanem Bartošem.
Odpor ze strany vědců
Projekt sice ještě musí projít vyhodnocením vlivu na životní prostředí, vláda ale udělila schválení bez dostatečného projednání s vědci. Ti se vůči tomuto kroku ostře vymezují a upozorňují na enviromentální dopady, které s sebou stavba přinese. Aktuálně se řeší meandry na řece Odra, které by v důsledku stavby nenávratně zemřely. Jde ale také o množství podzemní vody v Poohří, která by byla narušena a ráz krajiny by se tím zásadně změnil. Zmizely by dubové lesy a ohrožen by byl také život ledňáčků na území.
Problém je ale také trasa skrze zastavěné části města Bohumín. Konkrétně s touto variantou nesouhlasí desítku zastupitelů obcí a také starosta Bohumína. Jednak pozastaví vývoj zasažených čtvrtí a může také narušit statiku budov. Nesouhlasy se ozývají také z polské strany.
