Z historie do současnosti: Mocné ženy, které se dokázaly prosadit ve světě mužů

Z historie do současnosti: Mocné ženy, které se dokázaly prosadit ve světě mužů
Dějiny jsou tvořeny muži, většina dochovaných starých rukopisů je podepsaná mužem. Ve škole jsme se až na výjimky učili o panovnících, hlavách států a mužských vůdcích. Ženy jsou v historii raritou, a většinou o nich najdete zmínku jen v souvislosti s muži.

Prostým faktem je, že i bez feministického nadšení lze jasně doložit, že ve všech koutech civilizovaného světa byly ženy vždy diskriminované. Krok za krokem se ale ženy ve světě mužů začaly prosazovat. Přesto, že musely vynaložit obrovské úsilí pro prosazení se, v ničem za muži nezaostaly. Pojďme si některé z nich připomenout do vzdálené historie i do současnosti.

Zdroj: Autor: snova.mir / Shutterstock

Kleopatra

Poslední královnu egyptského Ptolemaiovského království oslavoval film několikrát a je hrdinkou celé řady románů. Egyptská královna je dodnes pověstná svou krásou a osobností, před kterou padly mocní muži kalibru Julia Caesara a Marca Antonia. Byla také zkušeným státníkem a skvělým znalcem mezinárodních vztahů. Dokázala ovlivnit politiku římské říše a díky schopnosti zaručit si obdiv u Julia Caesara získala zpět trůn po občanské válce se svým bratrem Ptolemaiosem. Ve správný čas se stala milenkou Marka Antonia a upevnila nadvládu nad Východem, až do své smrti (30 let před n.l.). Uplynuly tisíce let a stále se o této úchvatné a odvážné ženě své doby hovoří a dává se v mnoha ohledech za příklad.

Wu Zetian

Téměř úplně neznámé jméno v západní civilizaci patří jediné čínské vládnoucí císařovně (690-705 n.l.). Je považovaná za jednu z nejmocnějších žen v historii Číny a byla jediná, která založila vlastní dynastii Zhou. Wu, původně konkubína poslední úrovně císařů dynastie Tchang, dokázala rychle dosáhnout sociálního vzestupu, stala se oblíbenou společnicí císaře Gao Zonga a vypudila soupeřky (včetně legitimní manželky vládce). Za své vlády snížila daně a podporovala rozvoj zemědělství. Upevňovala buddhismus jako státní náboženství. 

Elizabeth I.

Dcera Jindřicha VIII.  vládla v období bohatém na spiknutí a plném mezinárodních konfliktů (v první řadě se Španělskem). Za to, že se kvůli politice odmítla vdát, si vysloužila přezdívku „Virgin Queen“. Byla horlivou zastánkyní anglikánské církve a z tohoto důvodu se postavila proti skotské královně Marii, symbolu anglického katolicismu (Elizabeth ji nechala popravit). Mezi její hlavní politické úspěchy patřila porážka španělské armády v anglických vodách v roce 1588. Její vláda také zaznamenala nebývalý kulturní rozkvět (William Shakespeare). Bylo jí věnováno mnoho filmů a o jejím životě je napsáno nespočet románů.

Kateřina II. Veliká

Kateřina byla extrémně kultivovaná a neváhala uplatnit moc absolutistickým a despotickým způsobem. Vdala se za velkovévodu a následníka trůnu Pietra Fëdoroviče, s nímž se brzy rozešla a během spiknutí ho nechala uvěznit (panovník známý jako Petr III. zemřel ve vězení). Když se dostala k moci 1762-1796, vládla podle osvícenských ideálů, podporovala právní reformy, školství a správu země. V zahraniční politice je známá tím, že připojila velkou část Polska ke své říši a nemilosrdně potlačila nacionalismus této země. Vybudovala z Ruska velmoc.

Za nepružné zvládání vnitřních stávek a některých mezinárodních krizí (včetně obléhání íránského velvyslanectví v Londýně šesti arabskými teroristy v roce 1980) si vysloužila přezdívku „Železná lady“.

Golda Meir (na úvodní fotografii)

Během masakru jedenácti izraelských sportovců a trenérů na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 a během arabsko-izraelského konfliktu v roce 1973 byla izraelskou předsedkyní vlády v obzvláště složitém období historie země. Golda Meir byla také mezi předními představiteli hnutí za vytvoření izraelského státu v Palestině. Mnozí ji srovnávají kvůli jejímu přístupu s „Železnou lady“ Margaret Thatcherovou.  Navzdory pověsti rázné ženy označované za „nejlepšího chlapa ve vládě“ si na konci své kariéry dokázala Golda Meir udržet mateřskou auru, díky níž vypadala jako „babička izraelského lidu“. Stále je považována za jednu z nejdůležitějších ženských postav dvacátého století.

Margaret Thatcherová

Jediná premiérka Spojeného království zvolená na tři po sobě jdoucí období.  Za nepružné zvládání vnitřních stávek a některých mezinárodních krizí (včetně obléhání íránského velvyslanectví v Londýně šesti arabskými teroristy v roce 1980) si vysloužila přezdívku „Železná lady“. Její práce byla často kritizovaná, například za věci rasismus. Stala se jednou z nejkontroverznějších postav v historii, na kterou se stále svět dívá s mnoha pochybnostmi.

Angela Merkelová

Kancléřka narozená a vzdělaná ve východním Německu zanechala v historii země stopu srovnatelnou s historií jejího předchůdce a mentora Helmuta Kohla. Jako mnoho krajanů byla v mladém věku členem německé svobodné mládeže. Na univerzitě vystudovala fyziku a poté se začala věnovat politice. V roce 1990 byla poprvé zvolena do Spolkového sněmu. Následoval dlouhý vzestup, který ji v roce 2005 vedl k získání role kancléřky. Angela Merkelová, více než kterýkoli člen Komise, zastupovala Evropu a její správu. Německo pod její vládou představovalo tvář úsporných opatření, přísnosti veřejných financí, tvrdé linie vůči zemím v obtížích.  Možná i o ní se za stovky let budou psát romány.

Zdroj: Autor: 360b / Shutterstock

Zdroje: