Kolik bere kuchařka ve školní jídelně za stovky uvařených obědů? Když ukázala výplatnici, všichni ztichli
Zatímco většina rodičů teprve vstává a chystá děti do školy, v kuchyni školní jídelny už hodinu jedou plné obrátky. Kolem šesté ráno se rozjíždějí konvektomaty, na plotnách bublají vývary a na pracovních deskách se kupí hory brambor, mrkve a čerstvého masa. Typická základní škola musí denně vyprodukovat tři sta až šest set hotových obědů, často k nim ještě svačiny pro školku nebo družinu.
Fyzická zátěž je enormní. Zvedání těžkých gastro nádob plných polévky, manipulace s horkými plechy, neustálé stání na nohou v horku a vlhku. Hygienické normy jsou přísné, časový tlak neúprosný – v půl dvanácté musí být všechno navařeno, naaranžováno a připraveno k výdeji. Žádné prodloužení lhůty, žádná tolerance. Hladové děti nečekají.
Platové tabulky škrtí už na startu
Kuchařka ve školní jídelně patří mezi nepedagogické pracovníky, jejichž odměňování se řídí státními platovými předpisy. Pozice spadá do 4. nebo 5. platové třídy, vedoucí kuchařka s plnou zodpovědností za provoz, normování a sklady dosáhne maximálně na 6. až 7. třídu. Základní hrubý tarif se odvíjí od počtu odpracovaných let, horní strop je však nastavený tristně nízko.
Reálné číslo? Základní hrubá mzda se pohybuje mezi 20 000 Kč a 25 000 Kč měsíčně. V řadě případů je tento tarif dokonce pod úrovní zákonného minima a škola ho musí dorovnávat formou doplatků. Od roku 2025 se ve veřejném sektoru uplatňuje pojem „zaručený plat".
Pro kuchařky ve 3. až 5. platové třídě je toto zákonné minimum stanoveno na 24 960 Kč hrubého, což vysvětluje, proč mnohé školy musí sáhnout do rezerv a rozdíl doplácet. Osobní příplatek nebo odměna za vedení? V praxi často jen pár stovek, maximálně nízké tisíce korun – a to pouze tehdy, pokud ředitelství najde v rozpočtu prostor.
Výplatní páska, která šokuje
Když se od hrubé částky odečte zdravotní a sociální pojištění spolu se zálohou na daň, čistá měsíční mzda kuchařky se nejčastěji zastaví mezi 18 000 Kč a 22 000 Kč. Vedoucí kuchařka s celoživotní praxí, která zodpovídá za sestavování jídelníčků podle spotřebního koše, příjem surovin a hygienické audity, si v čistém přijde zhruba na 23 000 Kč až 26 000 Kč.
Zajímavostí je, že vláda sice od dubna 2026 zvýšila základní platové tarify nepedagogů o 9 % (nařízení vlády č. 16/2026 Sb.), pro většinu kuchařek to však reálné zvýšení čisté mzdy nepřineslo – pouze se jim o tuto částku snížil doplatek do výše zaručeného platu. Jinými slovy: na účtu zůstala stejná částka, jen se změnilo složení příjmu.
Rozdíl mezi jednotlivými rolemi v kuchyni je přitom markantní. Pomocná síla ve 3. platové třídě, která pouze vydává jídlo nebo čistí zeleninu, dostává ještě méně. Samostatná kuchařka v 5. třídě, jež jídlo skutečně připravuje podle norem a receptur, má sice o něco vyšší tarif, v praxi to ale znamená rozdíl pár set korun.
Stabilita versus realita peněženky
Jedinou nespornou výhodou zůstává předvídatelná pracovní doba bez nočních směn, volné víkendy a sladění provozu s chodem školy. To oceňují především rodiče menších dětí nebo ženy v předdůchodovém věku, pro které je flexibilita důležitější než výše platu.
Z hlediska finančního zajištění ale tato profese zůstává na samém chvostu mzdového srovnání. Když se postaví vedle sebe obrovská míra fyzické námahy, zodpovědnost za zdraví stovek dětí a výsledná částka na účtu, je jasné, proč školní jídelny po celé republice zoufale hledají personál. Mladí vyučení kuchaři o tuto práci téměř nejeví zájem – raději zamíří do restaurací nebo hotelů, kde je sice čeká večerní provoz, ale plat je mnohonásobně vyšší.
A tak se stále častěji stává, že za plotnami školních jídelen stojí jen hrstka oddaných žen, které práci dělají především ze srdce a zvyku. Otázka zní: jak dlouho ještě vydrží?
