Kdo najde doma tuto starou vázu po babičce, dostane od sběratelů 20 000 Kč minimálně
V posledních letech zažívá československé retro neuvěřitelnou renesanci. Zatímco dříve jsme se vzhlíželi v moderním nábytku ze západu, dnes se karta obrací. Světoví sběratelé zjišťují, že naši skláři a návrháři v 50. až 70. letech patřili ke světové špičce. Pokud tedy doma najdete určitou vázu, popelník nebo figurku, možná v ruce držíte bankovku v hodnotě 20 000 Kč a v některých případech i mnohem více.
Fenomén jménem Brusel: Když se psala historie designu
Všechno to začalo v roce 1958. Světová výstava Expo 58 v Bruselu byla pro tehdejší Československo naprosto zásadním zlomem. Naše expozice tam doslova šokovala svět a odnesla si nejvyšší ocenění. Právě zde se zrodil takzvaný bruselský styl, který definoval estetiku příštích dvou dekád.
Pro tento styl jsou typické organické tvary, asymetrie, pastelové barvy a jistá lehkost, která měla být protipólem k těžkopádnému realismu dřívějších let. Pokud máte doma vázu, která vypadá jako prohnutá kapka vody, má na sobě jemný dekor v podobě mřížek či abstraktních linek, zbystřete.
Největším jménem této éry je bezpochyby Jaroslav Ježek. Jeho porcelánové servisy, jako jsou legendární sady Elka, Nefertiti nebo Brusel, jsou dnes vysoce ceněné. Ještě zajímavější jsou však jeho porcelánové figurky (například proslulí koníci, volavky nebo kočky). Pokud najdete nepoškozenou figurku z první série v unikátním barevném provedení, částka 20 000 Kč je u sběratelů naprostým základem.
Investiční sklo: Více než jen dekorace
České sklo mělo ve světě vždy zvuk, ale existují specifické série a autoři, po kterých je dnes doslova hlad. Už to není jen o „broušeném olovnatém křišťálu“, který se dříve dával jako svatební dar a dnes ho nikdo nechce. Dnešní trh ovládá autorské hutní sklo a lisovaný design.
Mezi sběratelské ikony patří především:
- František Vízner: Jeho díla jsou zastoupena v Metropolitním muzeu v New Yorku. Víznerovy vázy, které se vyznačují minimalismem a precizním zpracováním (často vypadají jako vytesané z bloku ledu nebo kamene), patří k nejdražším. Menší kousky začínají na deseti tisících, ty vzácnější jdou do stovek tisíc korun.
- Pavel Hlava: Mistr techniky sommerso (vrstvení barevného skla). Jeho vázy s typickým „okem“ nebo vnitřním dekorem jsou pro investory sázkou na jistotu.
- Josef Hospodka: Pokud máte doma masivní, barevnou vázu s výraznými skleněnými nálepy z hutě v Chlumu u Třeboně, pravděpodobně jde o jeho návrh. Jsou to ty typické „husté“ vázy, které měly naše babičky v oblibě. Ceny těch nejlepších kusů dnes letí nahoru.
- Jiří Zejmon a Rudolf Jurnikl: Představitelé takzvaného Skla Union. Jde o lisované sklo, které bylo dříve považováno za levnou masovou produkci. Dnes se ale ukazuje, že jejich geometrické vzory byly nadčasové.
Jak poznat, že máte doma poklad?
Identifikace starého skla a porcelánu není vždy jednoduchá, protože ne všechno bylo značeno nálepkou nebo výbrusem. Existuje však několik vodítek, která vám napoví, že byste měli vyhledat odborníka:
- Váha a kvalita zpracování: Kvalitní autorské sklo je často nečekaně těžké. U porcelánu sledujte čistotu střepu a kvalitu glazury.
- Barva a lom světla: Sběratelé milují specifické odstíny. Velmi ceněné je například uranové sklo (které pod UV světlem jasně zeleně světélkuje) nebo sklo barvené neodymem (mění barvu podle typu osvětlení z fialové na modrou).
- Dno vázy: Podívejte se na spodek. Je dno zabroušené a vyleštěné do hladka, nebo je tam cítit hrubá stopa po výrobě? U špičkových kusů je dno vždy perfektně opracované.
- Absence oťuků: V segmentu investičního skla hraje stav 100% roli. I malý „oťuk“ na hraně vázy může srazit cenu z dvaceti tisíc na dva tisíce. Sběratelé hledají perfektní kusy, které vypadají, jako by právě opustily sklárnu.
Proč ceny rostou právě teď?
Možná si říkáte, proč jsou lidé ochotni platit takové sumy za věci, které byly před třiceti lety v každém druhém bytě. Odpověď je jednoduchá: emoce a nostalgie spojená s nedostatkem. Generace, která v tomto prostředí vyrůstala, dnes disponuje kapitálem a chce si vybavit interiéry něčím, co má příběh a estetickou hodnotu.
Navíc československé sklo z let 1950–1970 je ve světě považováno za vrchol modernismu. Zatímco u nás jsme to brali jako běžnou věc, v zahraničí (zejména v USA, Japonsku a skandinávských zemích) se tyto kusy draží v prestižních aukčních síních.
Pokud tedy najdete vázu s nálepkou Borské sklo, Moser, Škrdlovice nebo Exbor, rozhodně ji neprodávejte pod cenou na prvním internetovém bazaru. Udělejte si rešerši, projděte si ukončené aukce na portálech jako Aukro nebo se obraťte na specializované skupiny na sociálních sítích.
Investice do českého skla je totiž v současnosti jednou z nejstabilnějších cest, jak zhodnotit peníze, které vám „leží v kredenci“. A kdo ví, možná právě ta modrá váza, do které babička dávala každé jaro narcisy, zaplatí vaši příští dovolenou.
