Naši osobnost a chování utvářejí stejnou měrou geny i vlivy prostředí

Naši osobnost a chování utvářejí stejnou měrou geny i vlivy prostředí
Ačkoli není možné vysvětlit všechny vlivy, které přispívají k tomu, jak se dítě vyvine a kým se nakonec stane, většina vědců dnes pokládá vývoj za kombinaci dědičnosti a prostředí. To zahrnuje zvážení několika faktorů, jako je genetika, rodičovství a rodina, vztahy, přátelé, zkušenosti a vzdělání.

Příroda versus výchova

Kolik z toho, kým jste dnes, bylo formováno vaším genetickým pozadím? Do jaké míry je to výsledkem vašich celoživotních zkušeností a působení vnějších vlivů? Tyhle otázky trápí filozofy, psychology i pedagogy už stovky let a vyvolaly ostrou debatu známou coby „příroda versus výchova“.

Příroda se do značné míry vztahuje k naší genetice a zahrnuje geny, s nimiž se rodíme, a další dědičné faktory, které mohou ovlivnit, jak se formuje naše osobnost i způsob, jakým se vyvíjíme od dětství do dospělosti. Výchova pak zahrnuje faktory prostředí, jež ovlivňují to, kým jsme, tedy např. zážitky z raného dětství, způsob, jakým jsme byli vychováváni, naše sociální vztahy a okolní kulturu.

Mezi několik biologicky podmíněných charakteristik patří genetická onemocnění, barva očí, vlasů a kůže. Další charakteristiky jsou vázány na vlivy prostředí, tj. chování člověka, které může být ovlivněno rodičovským přístupem a naučenými zkušenostmi.

Genetika a vlivy prostředí

Někteří filozofové, jako Platón a Descartes, tvrdili, že určité faktory jsou vrozené nebo se vyskytují přirozeně bez ohledu na vlivy prostředí. Zastánci tohoto názoru věří, že všechny naše vlastnosti a chování jsou výsledkem evoluce.

Jiní známí myslitelé, např. John Locke, naopak věřili, že mysl začíná jako nepopsaný list. Podle této představy je vše, čím jsme, určeno našimi zkušenostmi.

V průběhu dějin tato debata vyvolávala kontroverze a vznikla celá řada teorií. I dnes v některých oblastech stále „zuří“, např. v souvislosti s původem homosexuality nebo vlivy na inteligenci. Jedním z příkladů, kdy tento spor může vyvstat, je, když člověk dosáhne vysoké úrovně akademického úspěchu. Dokázal to proto, že je geneticky predisponován ke zvýšené úrovni inteligence, nebo je jeho úspěch výsledkem vlivů prostředí? Argument „příroda vs. výchova“ lze také použít, pokud jde o to, proč se člověk chová určitým způsobem. Když např. muž zneužívá svou ženu a děti, je to proto, že se narodil s násilnými sklony, nebo je násilí něco, co se naučil pozorováním druhých, když vyrůstal?

Roztomilí školáci drží model DNA ve třídě.
Roztomilí školáci drží model DNA ve třídě. | Zdroj: wavebreakmedia / Shutterstock

V současnosti většina odborníků uznává, že ani příroda, ani výchova nejsou silnější než to druhé. Oba faktory hrají zásadní roli v tom, kým jsme a kým se stáváme. Navzájem se ovlivňují po celý náš život. Realita je taková, že neexistuje jednoduchý způsob, jak rozplést neuvěřitelné množství sil existujících v lidské osobnosti a jejím vývoji.