O úspěchu sportovců nerozhoduje pouze prostředí a trénink, ale i genetika
Vliv genů na sportovní výkon je nejednoznačný
Definitivní odpověď na otázku, jak moc genetika ovlivňuje sportovní výkon, bohužel neexistuje, protože odborníci se zkrátka neshodnou. Převážně ale přisuzují genům důležitou váhu a usuzují, že by mohly mít na sportovní výkon 30 až 70% vliv. Ten ovšem může být variabilní v každé ze sportovních dovedností. Některé studie např. naznačují, že genetika je důležitá z hlediska aerobní vytrvalosti, rychlosti či hbitosti.
Variace v naší DNA určují, jak tělo reaguje na trénink. Tyto rozdíly, známé jako genetické polymorfismy, jsou důvodem, proč na určité podněty (třeba sport) reagujeme odlišně. V současné době je známo více než 200 polymorfismů spojovaných s fyzickým výkonem a více než 20 z nich pak se špičkovým sportovním výkonem. Naši fyzickou výkonnost ovlivňují zejména dva geny: ACTN3 a ACE.
Gen ACTN3 je spojován s rychlostí a výkonem. Zdá se, že jeho nedostatek je škodlivý pro rychlý svalový výkon ve sprintech a silových disciplínách. Gen ACE pak souvisí se silou či vytrvalostí. Obor genetiky je každopádně nesmírně složitý, a tak nemůžeme s čistým svědomím prohlásit, že naše silné a slabé stránky opravdu závisí na genech.
Sportovní výkon je silně ovlivněn prostředím
Ve většině případů je klíčem k úspěchu kombinace dobrých genetických podmínek, správného tréninkového plánu a odhodlání. Ani přirozený talent a dokonalé fyzické předpoklady totiž člověku nezaručí úspěch ve sportu, pokud mu chybí vůle a motivace. Identifikace vlastních silných stránek jednotlivce je nicméně prvním krokem na dlouhé cestě. Zde pak hraje genetika důležitou roli. Sportovní genetický test pomáhá sportovcům lépe poznat sami sebe a určit jejich silné i slabé stránky na genetické úrovni s cílem personalizovat stravu a trénink a vyhnout se případným zraněním.
Množství podpory, kterou člověk dostává od rodiny a trenérů, ekonomické a další okolnosti umožňující vykonávat danou činnost, dostupnost zdrojů a relativní věk člověka ve srovnání s vrstevníky, to vše hraje roli ve snaze o dosažení sportovní dokonalosti. Právě proto, že se prostředí a geny navzájem ovlivňují, je tak náročné oddělit od sebe jejich účinky. Pokud např. dítě i jeho rodič vynikají ve sportu, můžeme jen hádat, zda je tato podobnost způsobena genetickými faktory předávanými z rodiče na potomka, podobnými faktory prostředí, anebo s největší pravděpodobností kombinací obojího. Zřejmé je tedy pouze to, že při určování atletických schopností hrají roli jak environmentální, tak genetické faktory.