Někdo má na učení cizích jazyků přirozený talent. Důležitá je motivace, věk mluvčího a další faktory

Někdo má na učení cizích jazyků přirozený talent. Důležitá je motivace, věk mluvčího a další faktory
Určitě jste někdy přemýšleli nad tím, proč se zdá, že někteří lidé mají na učení cizích jazyků „buňky“, jakýsi záhadný přirozený talent. Otázkou, zda je skutečně možné mít zvláštní nadání pro studium jazyků, se pochopitelně zabývali i vědci, kteří mluví o jazykovém nadání a jazykových schopnostech.

Úspěch při učení závisí nejen na jazykových schopnostech

Jazyková způsobilost je, zjednodušeně řečeno, schopnost naučit se nový jazyk. Toho nicméně může dosáhnout každý, kdo se s chutí pustí do studia. Jazykové nadání má spíše co do činění s mírou úspěchu, tedy s tím, jaké fáze plynulosti dosáhnete. Výzkum ukázal, že studenti s vyššími jazykovými schopnostmi mají tendenci se lépe učit nové jazyky, zatímco studenti s nižšími schopnostmi mohou logicky považovat učení se cizím řečem za náročnější.

Na hlubší úrovni je těžké definovat jazykové schopnosti, protože jich je vlastně více. Předpokládá se, že se skládají z řady kognitivních dovedností důležitých pro různé oblasti učení se jazykům – konkrétně ze schopnosti zpracovávat a pamatovat si nové zvuky, schopnosti vytvářet asociace, schopnosti učit se a analyzovat vzory a také ze schopnosti zpracovat velké množství informací najednou. Je tudíž jasné, že učení se nové řeči vyžaduje mnoho úsilí a zde uvedené kognitivní dovednosti představují pouhý zlomek faktorů, které se na tomto procesu podílejí. Jak ale poznám, že právě já jsem ten šťastlivec s vysokými jazykovými schopnostmi?

Důležitá je motivace, věk mluvčího a další faktory

V průběhu let vědci vyvinuli několik testů k měření kognitivních dovedností tvořících jazykové schopnosti. Účastníci se např. snaží rozlišovat nové zvuky (obecně je důležité mít dobrý sluch), učí se čísla ve smyšleném jazyce, pokoušejí se zapamatovat si překlady nových slov a identifikovat gramatické role slov ve větách atd. Testy mají své limity, mohou ale poskytnout lepší představu o vašem potenciálu učit se různé jazyky. Většina jich bohužel není volně dostupná pro veřejné použití.

Vysoké skóre v talentovém testu navíc nezaručuje, že budete plynně mluvit cizím jazykem. Do hry vstupují další faktory, zejména motivace. Je možné, že vysoce motivovaný student s nižšími schopnostmi se nakonec naučí více než méně motivovaný student s vyššími schopnostmi, protože prostě vyhledává více příležitostí k procvičování.

To, jak rychle si osvojíte nový jazyk, může být ovlivněno i tím, nakolik je podobný vašemu rodnému jazyku. Pokud navíc budete vystaveni druhému jazyku už od dětství, pravděpodobně budete lepší nejen v něm, ale i v učení se třetího nebo čtvrtého jazyka. Čím mladší budete, když se začnete učit nový jazyk, tím lepší v něm budete a tím více budete znít jako rodilý mluvčí.

Co z toho všeho vyplývá? Každý se může naučit cizí jazyk, ale lidé, kteří mají vysoké nadání, mají i potenciál být v něm obzvláště dobří. Jazykové schopnosti jsou jen jedním z faktorů, které mohou předpovídat úspěšnost učení se jazykům. Jsou ale jistě fascinujícím, složitým a významným kouskem skládačky, pokud jde o pochopení neuvěřitelné variability mezi studenty cizích jazyků.

Zdroje článku: