Proč neříkat “Nic se nestalo,” když si vaše dítě ublíží

Proč neříkat “Nic se nestalo,” když si vaše dítě ublíží
Dítě šťastně pobíhá po hřišti, když v tom zakopne a spadne na zem. Očividně je v pořádku, jen je mírně v šoku. I když je pro mnohé rodiče instinktivní hned přispěchat na pomoc a dítě uklidnit, podle psychologů specializujících se na trauma, to není úplně šťastné řešení.

Zapamatujte si, že ať už se dítěti stane cokoliv, svými emocemi akorát přikládáte do ohně. Naopak přiměřený odstup a rozvaha pomohou ve vyhrocené chvíli situaci uklidnit a stabilizovat. Podle psychologů Lawrence E. Shapira a Petera A. Levina, kteří se zabývají léčením traumatu, je zejména při lehčích úrazech vhodný tento postup.

  • Pokud sami nejste klidní, nejprve se několikrát zhluboka nadechněte. Teprve potom přistupte k dítěti a jasně popište situaci, která se stala. Místo chlácholení jako je: “Neplač!” nebo “Nic se nestalo!” dítě spíše ujistěte, že jeho pláč a obavy jsou v pořádku.
  • Ubezpečte zraněné dítě, že jste tady pro něj. Můžete říct: “Jsem tady s tebou” nebo “Brzy se budeš cítit lépe”. Zůstaňte klidní a pozitivní. Dítě kopíruje chování rodičů. Pokud tedy uvidí, že nepanikaříte, rychleji se uklidní. 
  • Je-li dítě extrémně citlivé a každé menší zranění velmi prožívá, zkuste přesměrovat jeho pozornost někam jinam: “Podívej se jakou díru jsi v tom chodníku udělal.” Nejde o to ze situace utéct, ale dítěti to pomůže se nadechnout, od problému poodstoupit a získat novou energii. 

Dítě se tímto přístupem neučí pouze uklidnit, ale postupně získá citlivější přístup nejen k pocitům svým, ale i k druhým. 

Pokud sami nejste klidní, nejprve se několikrát zhluboka nadechněte. Teprve potom přistupte k dítěti a jasně popište situaci, která se stala. Místo chlácholení jako je: “Neplač!” nebo “Nic se nestalo!” dítě spíše ujistěte, že jeho pláč a obavy jsou v pořádku.

Zdroj:

  • Emoční inteligence dítěte a její rozvoj, Lawrence E. Shapiro
  • Trauma očima dítěte, Peter A. Levine