Vzpomenete si na některé novoroční pranostiky?

Vzpomenete si na některé novoroční pranostiky?
Pranostiky patří k ústní lidové slovesnosti. Jedná se o určitou předpověď, či zpětné ohlédnutí za určitou zkušeností, které se týkaly zejména počasí, ale také zemědělství. Mnohé z nich se dochovaly dodnes.

Ve svém prapůvodu byla pranostikou míněna astrologická předpověď počasí. Postupem času si lidové pranostiky naši předkové vytvářeli v souvislosti s úrodou, sklizní, různými svátky, počasím v průběhu roku, ale týkaly se též třeba zdraví, lásky i smrti. Předávaly se ústně z generace na generaci a většina z nich v sobě obsahovala určitou lidovou moudrost. Existují pranostiky časoměrné a kalendářní, a to v souvislosti se slunovratem a jarní či podzimní rovnodenností. Obdobou pranostik jsou různá rčení.

I pranostikami se zabývá vědecký obor – jedná se o specializovaný obor lingvistiky, jenž se nazývá paremiologie, a patří do něj také výzkum přísloví a rčení.

Některé dochované pranostiky si můžeme připomenout, a protože je právě období Vánoc, mohli bychom se tentokrát zaměřit na pranostiky, které se k tomuto času vztahují – tedy na pranostiky vánoční a novoroční.

  • Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě – jestliže už mrzne na Kateřinu, tedy 25. listopadu, je možné, že 26. prosince bude obleva.
  • Na Nový rok o slepičí krok – tato pranostika má reálný základ a znamená, že se pomaloučku začíná prodlužovat den (od zimního slunovratu, který v letošním roce 2023 nastal 22. prosince); a protože se noc krátí a den prodlužuje velmi zvolna, značí to ten „slepičí krok“. Podle vědeckého měření by mělo přibýt denního světla o 5 minut a 15 vteřin víc, než bylo v den zimního slunovratu.
  • Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále, na Hromnice o hodinu více – i tato pranostika přináší informaci o postupném prodlužování dní (Tři králové – 6. ledna; Hromnice – 2. února)
  • Na Nový rok bláto, na Velikonoce sníh – tato pranostika může mít opět reálný základ a nejspíš vznikla podle letitých zkušeností našich předků. A ono to tak bývá, pokud nepřijde zima ve svém kalendářním období, často se ohlásí později.
  • Je-li na Nový rok blátivo, bude po celý rok nepohoda míti navrch pranostika reálně nepodložená; no, a co znamená, to je naprosto patrné z textu.
  • Na Nový rok se nemá nic půjčovat ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo – tato pranostika snad mohla vzniknout na podkladu vlastních zkušeností hospodářů a znamená, že ti, co si půjčují, někdy zapomínají vracet.
  • Jak na Nový rok, tak po celý rok – aby tedy bylo po celý rok dost peněz, jedla se na Nový rok čočka; aby se během roku ženy neudřely, tak se na Nový rok nemělo uklízet, a nemělo se zametat, aby si hospodyňky nevymetly štěstí z domu; a také nemělo nikde viset mokré prádlo.
  • Na Nový rok ráno nebe rudé – nepohoda, svízel velká bude – tato pranostika mohla rovněž vzniknout dlouhodobým pozorováním; rudé nebe znamená červánky, které jsou běžnější ve večerních hodinách; ráno se červánky objevují spíše při meteorologických poruchách, které nikdy nevěstí nic dobrého – přinejmenším oznamují příchod studené fronty a špatné počasí.
Zdroje článku: