Ve mně navždy zůstává, tvoje voda živá – aneb když televize pomohla najít opravdový talent

Ve mně navždy zůstává, tvoje voda živá – aneb když televize pomohla najít opravdový talent
Přestože Aneta Langerová není úplně klasickým zástupcem lidí, kteří svoji popularitu spojily se sebeprezentací na sociálních sítích, se svým občas aktualizovaným kanálem na YouTube, webovými stránkami, instagramovým i facebookovým účtem se určitě dá považovat za osobu, která ovlivňuje ostatní.

Aneta si ale vybrala jako prostředek ke komunikaci hudbu

Populární zpěvačka oslaví v listopadu 34 let a na české hudební scéně už patří roky ke stálicím. Své fanoušky si získala svojí hudbou, upřímností, přirozeností a prací pro druhé. Jen na YouTube má její kanál téměř 13 milionů shlédnutí.

I když rodiče doufali, že dcera bude sportovní dítě, brzy bylo jasné, že tenisová raketa zůstane ve skříni a děvče bude vysedávat u klavíru nebo hrát na kytaru. Když se přidal zpěv, bylo jasné že v rodině je zpěvačka.

Aneta to vzala přes „Lidušku“ a ve 14 letech už měla svou kapelu. Zkusila to v televizi v soutěži „Do-Re-Mi“, kde vyhrála. V soutěži „Rozjezdy pro hvězdy“ se dostala do finále.  V roce 2004 se Aneta zúčastnila úplně prvního ročníku: Česko hledá SuperStar a ve finále za sebou nechala Sámera Issu, Šárku Vaňkovou a Tomáše Savku. V České republice to byl nový formát zábavy a měl velkou sledovanost. Nebylo to jen zpívání pro mladé lidi, ale dívaly se a hlasovaly celé rodiny.

Soutěž zpěvačce výrazně pomohla v prosazení se v nemalé konkurenci. Krátce po soutěži SuperStar vydala první album, jak ji zavazovala smlouva a úspěch se dostavil okamžitě. Další album si už ale Aneta chtěla udělat podle svých představ, zkusit si napsat svoji hudbu a své texty. S tím se nakonec poprala úspěšně a svého stylu se drží dodnes.

Ve výčtu významných ocenění, která zpěvačka za svůj krátký život posbírala, patří i ocenění za její dlouhodobou spolupráci pro „Světlušky“. To je organizace pomáhající zrakově postiženým lidem.

O jedné ze svých desek Aneta řekla:

Nevymýšlela jsem žádné koncepty nebo ideje. Pro mě je nejzásadnější člověk, obsah každodenního života, co do člověka přichází, co z něj odchází, co prožívá. O tom ta deska je.“