Kdo ve skutečnosti zavraždil Anežku Hrůzovou aneb případ, který odstartoval hilsneriádu
Šokující velikonoční nález
Nález těla Anežky Hrůzové, k němuž došlo ve vesnici Polná u Jihlavy 1. dubna 1899, šokoval. Mrtvá na sobě měla zakrvácený oděv a byla zčásti překrytá smrkovými haluzemi. Po ohledání byla objevena velká řezná rána na krku. Na místě se však nenašlo větší množství krve.
Při prohlížení zemřelé vyřkne bezmyšlenkově strážmistr Klenovec osudná slova: „Vždyť ona je podříznuta jako dobytče!“ V reakci se z davu přihlížejících ozve: „Je podkošerována!“
Podkošerování byl způsob rituální vraždy, které se měli dopouštět podle dávné pověry židé. A to proto, že potřebovali krev křesťanských panen do velikonočních macesů (tradičních křehkých chlebů). Hrůzný čin se navíc stal na velikonoční Bílou sobotu.
Bylo potřeba najít viníka. Zjitřené emoce ukázaly na chudého židovského mladíka Leopolda Hilsnera. Ten neměl po obci příliš dobrou pověst. Šlo o nechvalně vyhlášeného tuláka a žebráka, což mu v očích světské spravedlnosti jen přitížilo.
Aféra, proti které vystupoval i Masaryk
Případ se tak dostal až k soudu, který začal 12. září. Obviněný se nejprve pokusil vymyslet si alibi, posléze se však přiznal. Hilsner byl odsouzen na podkladě nepřímých důkazů k trestu smrti, když mu navíc byla přisouzena i vražda Marie Klímové. K tomuto závěru shodně dospěly písecký i kutnohorský soud.
Proces se ocitl pod drobnohledem médií, která psala o rituální vraždě. A odstartoval tak masivní projevy antisemitismu v české společnosti. Dnes vešla celá aféra do dějin pod názvem hilsneriáda. Do dění se zapojil i profesor Tomáš G. Masaryk, který, ačkoli byl za své přesvědčení kritizován, ostře vystupoval proti domněnce o rituální vraždě.
Celá kauza je ostatně dodnes sporná. Okruh podezřelých byl již při vyšetřování širší a čítal i členy rodiny zavražděné. Dnes lze již také s jistotu tvrdit, že Anežka Hrůzová nezemřela na vykrvácení, ale byla uškrcena. Strangulační rýze na krku oběti však tehdy vyšetřovatelé nevěnovali pozornost.
