Kampaň #fck2038 bojuje za dřívější konec produkce uhlí

Česko v boji proti uhelným emisím zaostává 

Počátek prosince minulého roku se nesl v duchu netrpělivého očekávání doporučení Uhelné komise, kterou zřídila vláda v roce 2019. Má za úkol stanovit následující vývoj užití hnědého uhlí. Bylo jí předloženo dvaačtyřicet scénářů, které měly různými způsoby a termíny zajistit konec spalování uhlí v České republice. Přestože většina států Evropské unie pozastaví uhelnou energetiku již do roku 2030 a Velká Británie tak kompletně učinila již v minulém roce, komise se ustanovila na hraničním roce 2038. 

Odpor ze strany studentů 

Organizace Fridays For Future Česká republika, která vzešla z hnutí Grety Thunbergové, zveřejnila výzvu FCK2038. Její signatáři nesouhlasí se stanoviskem Uhelné komise a žádají dřívější pozastavení zpracování uhlí. 

Klimatické změny jsou horkým tématem posledního desetiletí. V rámci EU, OSN a dalších organizací vznikají smlouvy, ve kterých se jednotlivé státy zavazují k omezení emisí skleníkových plynů. Jednou z nejvýznamnějších smluv je Pařížská dohoda z roku 2015, ve které se světové velmoci zavázaly mimo jiné k dosažení uhlíkové neutrality. Dle Friday For Future doporučení komise tento závazek porušuje. 

Uhlí zajišťuje 40 % energetické produkce a pracovní místa

Důvodů, proč nedojde k dřívějšímu pozastavení těžby a zpracování uhlí je hned několik. Jedná se o ten vůbec nejvýznamnější zdroj energie, na kterém je Česká republika v současnosti závislá. Ideálním scénářem je, že v budoucnu kompletně nahradí obnovitelnými zdroji, například slunečními elektrárnami. Perspektiva následujících dvou desetiletí nám ale nepřináší mnoho možností. Dá se očekávat, že až se zbavíme uhlí, bude na seznamu dalších zakázaných paliv ropa. Optimálnějším řešením je zemní plyn. Hovoří se o něm jako o čistém zdroji, jakým v porovnání s uhlím je, ve skutečnosti je ale i on zdrojem oxidu uhličitého. Pozitivem je, že má lepší účinnost než jakékoli jiné palivo a je výrazně levnější (byť dovážený). 

V důsledku se tím nejčistším zdrojem energie zdá jádro. Je sice opředeno mnohými mýty a strachem z nebezpečné radioaktivity a například ve Francii od něho částečně upouštějí, obavy jsou ale z většiny liché. V současnosti se jedná o nejefektivnější a nejšetrnější metodu, která je však finančně velmi nákladná a je zde problém s ukládáním jaderného odpadu. Přesto je jasné, že právě v jaderné energetice je budoucnost. Neobnovitelné zdroje nejsou věčné a v případě, že se během několika dekád podaří v jaderných elektrárnách nahradit štěpení fúzí, bude taková produkce energie bezkonkurenční.  

V Evropské unii je na uhelném zpracování přímo závislých 160 000 pracovních míst. Česká republika má jeden z nejvyšších průměrů, zde se jedná o 18 000 zaměstnanců, kteří v nejbližších letech přijdou o práci. K tomu se váže množství finančních kompenzací podnikům i zaměstnancům, náklady na pouhý útlum se odhadují na 14,5 miliardy korun. 

Dříve než ve 30. letech to nebude 

Komise schválila návrh, který hovoří o roku 2038, což je pro ekoaktivisty problém. Ty optimističtější návrhy byly směřovány k roku 2034. Je jasné, že jde o přechod tolik zásadní, že minimálně jedno desetiletí na zotavenou bude třeba. Jaký rok si Fridays For Future pro zánik uhelného průmyslů představují, to neuvádí. Útěchou může být alespoň to, že upouštění bude postupné a již v současné době se na něm pracuje. Příkladem je těžařská firma OKD, která již v příštím roce kompletně uzavře všechny své doly.