Zelená rajčata nevyhazujte. Díky jednoduchému triku vám krásně dozrají doma
V létě sotva stíháte sklízet, jenže v září a říjnu se obraz otočí. Dny jsou kratší, slunce slábne a na větvích visí desítky pevných zelených rajčat, která už venku nedozrají. Řada pěstitelů proto vytrhne celé keře i s plody a odnese je na kompost. Je to zbytečná ztráta práce, kterou jste do záhonu vložili za celou sezonu.
Zelená rajčata nejsou zkažená ani méněcenná. Jen potřebují vhodné podmínky, aby dokončila přirozenou proměnu. Při správném postupu vám dají šťavnaté a sladké plody, které se chutí vyrovnají těm z plného léta.
Prvním pravidlem je hlídat počasí. Rajčata pocházejí z teplých oblastí a chlad špatně snášejí. Přízemní mrazík je pro nezralé plody největší hrozba: při teplotě kolem nuly se poškodí pletivo, buňky popraskají a rajče začne měknout, vodnatět a hnít. Dozrát už nemůže.
Kdo má keře v nádobách, truhlících nebo velkých květináčích, má vyhráno. Před mrazivými nocemi je stačí přenést do skleníku nebo do světlé a teplejší místnosti, kde rostliny dál pracují. Pokud rostou přímo v záhonu, je rozumné plody včas očesat.
Tady ale mnoho domácností udělá stejnou chybu. Zelená rajčata poskládají na okenní parapet v domnění, že slunce zrání urychlí. Opak je pravdou. Sluneční žár přes sklo plod jen rychle přebarví, uvnitř zůstane tvrdý, suchý a bez chuti, a navíc se snadno přehřeje a zkazí.
Krabice, jablko a italská metoda: jak to opravdu funguje
Rajčata potřebují stabilní prostředí. Nejlépe se hodí krabice bez víka nebo dřevěná přepravka, jejíž dno vystelete pečicím papírem. Před uložením z plodů odstraňte tvrdé stopky, aby neporušily slupku sousedů. Rajčata skládejte jen do jedné vrstvy, aby se netlačila, a přepravku postavte do přítmí s teplotou kolem 18 až 20 °C. Zrání pak probíhá rovnoměrně, dužina zůstává šťavnatá a slupka nezhoustne.
A teď ten trik. Mezi rajčata vložte jedno zralé jablko nebo banán. Tyto plody při dozrávání uvolňují přirozený rostlinný hormon etylen, který funguje jako spouštěč zrání u okolních plodů. Rajčata ho nasají a vybarvují se dřív a rovnoměrněji. Krabici stačí zlehka přikrýt listem novin, který plyn v okolí udrží, ale nechá projít vzduch, takže se plody nezapaří.
U menšího množství poslouží stejně dobře obyčejný papírový sáček s jablkem nebo banánem. Během několika dnů se začnou objevovat první barvy. Obsah občas zkontrolujte a každý kus, který měkne nebo plesniví, hned vyřaďte, aby nenakazil ostatní.
Další možností je italská metoda, vhodná pro keře s velkým počtem plodů, které pevně drží na větvích. Rostlinu vytáhněte i s kořeny nebo ji odřízněte nad zemí, odstraňte listy i poškozené části a zavěste ji kořeny vzhůru do suché, teplé a světlé místnosti, třeba do chodby, dílny nebo sklepa s oknem. Rajčata z rostliny stále čerpají zbytkové látky, pomalu dozrávají a vydrží čerstvá déle než ta utržená.
Pokud naopak chcete zrání zpomalit a mít rajčata co nejdéle, třeba až do adventu, uložte je do chladnější místnosti s teplotou okolo 12 až 14 °C.
Jsou zelená rajčata bezpečná?
Kolem nezralých rajčat panují obavy z jedovatosti. Obsahují přirozenou obrannou látku, glykoalkaloid tomatin, který chrání rostlinu před škůdci. Je pro člověka asi dvacetkrát méně toxický než solanin z brambor. Ve větším množství ale může způsobit trávicí potíže, bolesti břicha nebo nevolnost, proto to s nimi nepřehánějte.
Důležité je také vědět, že tyto látky jsou odolné vůči teplu. Vaření, zavařování ani kvašení je výrazně nesníží, takže se na tepelnou úpravu jako na pojistku spoléhat nedá. Nejjistější cestou je nechat plody dozrát: s postupným vybarvováním se množství škodlivé látky přirozeně snižuje a výsledkem jsou plody bez rizika.
Až příště uvidíte na keřích zelenou úrodu a blížící se mrazy, zkuste si krabici s jablkem. Možná zjistíte, že podzimní sklizeň může být bohatší, než jste čekali. Zkoušeli jste někdy rajčata nechat dozrát doma, nebo je dosud posíláte na kompost?
