Proč tak rychle zapomínáme sny?
Jak probíhá spánek?
Spánek se skládá ze čtyř fází. V prvních třech se nám žádné sny nezdají. Nejprve usínáme, poté spíme lehkým spánkem, a nakonec hlubokým spánkem, kterým získáváme dostatek energie na další den. Poté následuje fáze REM, která se může objevit několikrát za noc a je typická především rychlými pohyby očí a zrychleným dýcháním. Během této fáze se nám zdají sny. Průměrně 2–4 sny tedy v této fázi prožíváme každý den, přestože si je velice často vůbec nepamatujeme. Kdy, jak a proč tedy sny zapomínáme?
Co potvrzují experimenty?
Podle spánkového experimentu na myších je součástí REM fáze i aktivní zapomínání snů, které zajišťuje skupina neuronů, jenž ovládá mimo jiné také naši chuť k jídlu. Pravděpodobně se to děje kvůli jakémusi čištění paměti, abychom se těmito novými a většinou nepotřebnými informacemi ze snů zbytečně nezahlcovali.
Velkou roli v tom podle jiných experimentů může hrát také rychlost probouzení. Když se tedy probudíme rychleji a vzbudí nás například budík nebo neobvyklý zvuk, pravděpodobně si z našeho snění zapamatujeme více, než když se budeme probouzet pomalu. To je také důvod proč si nejlépe zapamatujete právě ten sen, který se vám zdál těsně před probuzením.
Pokud se navíc probouzíte během noci, může to být taktéž spojené právě se sněním. Díky nečekanému probouzení byste si tedy měli ze svých snů zapamatovat více.
Ochranná funkce
Zapomínání našich snů má především ochrannou funkci právě kvůli tomu, abychom se sny zbytečně nezahlcovali, ale také, abychom se vyhnuli nepříjemným pocitům, které by v nás některé z nich mohly zanechat. Rušivé pocity ze snů jsou tedy vytěsněny do podvědomí, odkud mohou za určitých okolností být vybaveny jejich části. Udržuje se tím hlavně naše psychická stabilita.
Krátkodobá paměť
Dalším vysvětlením by také mohla být kapacita krátkodobé paměti. Stejně jako jiné informace, i obsahy našich snů zkrátka po nějaké době zapomeneme. Nejspíš si také nepamatujete, nad čím vším jste přemýšleli dnes ráno. Hlavou nám létají tisíce nápadů a myšlenek, a tak ani nejsme schopni je po delší dobu udržet. Mozek je tedy označí za nedůležité a dále není třeba se jimi zabývat. Proto si velkou část snů nepamatujeme vůbec a vybavíme si jen jejich určité části.
Pokud si alespoň některé své sny chcete uchovat, nejlepším řešením je si je zapisovat. Poté si své poznámky můžete jen pročítat a potrénovat si tím i svou paměť.
Zdroje:
