Když se Česká republika otřese: Zemětřesení na Písecku budí obavy i zvědavost
I v českých zemích se umí Země pořádně ozvat
O zemětřeseních slýcháme spíš z vulkanicky aktivních zemí, jako je například Island. Na tomto sopečném ostrově není nic divného, když seismologové naměří více než sto různě silných zemětřesení za 24 hodin. U nás dochází k zemětřesení jen občas a o síle, která zpravidla neohrožuje lidskou bezpečnost. Výjimečně se ale objeví i otřesy silnější – vědci objevili stopy po zemětřesení z doby prvních Přemyslovců, kdy dosáhlo magnitudo hodnoty cca 6,4 na Richterově stupnici. Takové zemětřesení už zvládne silně poničit i moderní budovy[2].
Zemětřesení v Čechách domy zpravidla neničí
Tak silná zemětřesení jsou u nás ale velmi vzácná. V novodobé historii zatím drží rekord zemětřesný roj, tedy série otřesů, ke kterým došlo na přelomu let 1985 a 1986 v nejzápadnější části České republiky, severně od Chebu. Tehdy šlo o zemětřesení o magnitudu 4,6-5,1, což se reálně projevuje chvěním předmětů v domech, dunivými až drnčivými zvuky a zřetelně vnímatelným zhoupnutím země. Kromě starých budov ale takováto zemětřesení nepředstavují pro stavby nijak výrazné nebezpečí.
Kam v Čechách za zemětřesením?
Nejvíc zemětřesných projevů zaznamenávají věci v západních Čechách, méně často pak i na jihozápadě a jihu republiky. K otřesům dochází občas i na severu Moravy, tam mají ale jiný původ a souvisí s lidskou činností při těžbě černého uhlí, jedná se o tzv. indukovaná, tedy člověkem způsobená zemětřesení. Ve zbytku republiky dochází občas také k drobným záchvěvům, ale ty bývají tak slabé, že je zaznamenají jen citlivé měřící přístroje.
Neklidné západní Čechy
Seizmická aktivita západní části naší republiky je dána zdejší geologickou stavbou. Pod Krušnými horami vede linie geologického zlomu, jakési praskliny v horninách. Navíc se zde skrývá přibližně v padesátikilometrové hloubce tzv. magmatický krb. Jedná se o přirozenou zásobárnu lávy, díky níž ve třetihorách vznikly Doupovské hory. Ještě v geologicky nedávné době se zde nacházely i poslední české aktivní sopky – Komorní a Železná hůrka u Chebu chrlily lávu ještě před 300 tisíci lety. Dnes už jsou tyto sopky dávno vyhaslé, ale magma v podzemí region stále ovlivňuje svým teplem. Díky tomu máme na západě Čech tolik lázeňských měst s teplými prameny.
Nečekaný záchvěv na Písecku
Ve čtvrtek 7. března 2024 došlo před polednem k silnému otřesu. Toto zemětřesení mělo epicentrum poblíž Mirotic na Písecku. Dosáhlo magnituda 3,9, což je síla podobná, jako když nedaleko projede těžké nákladní auto. K zemětřesní došlo v poměrně velké hloubce, přibližně 18 km. Podle vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd je potvrzeno, že lidé jej pocítili i v poměrně velké vzdálenosti, včetně Prahy, Plzně či Šumavy. Stejně jako v západních Čechách, i zde mělo zemětřesení přirozenou příčinu – pravděpodobně šlo o uvolnění nahromaděného tlaku v horninách při jejich velmi pozvolném, ale neustálém pohybu.
Voda na mlýn ekoaktivistů?
Česká republika pracuje na projektu, jehož cílem by v budoucnu mělo být vybudování hlubinného, trvalého úložiště radioaktivního odpadu. Státní organizace Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) má vytipováno několik lokalit, které jsou pro vybudování tohoto podzemního díla po geologické stránce nejvhodnější. Jedním z kritérií je i seismická stabilita – tedy že v okolních horninách nehrozí zemětřesení. Dvě z teoreticky možných míst výstavby se však nachází v poměrně nedaleké vzdálenosti od nedávného zemětřesení – lokalita Březový potok leží pouhých 25 km jihozápadně a lokalita Magdaléna 35 kilometrů východně od Mirotic. Neznamená to, že se letošním zemětřesením stávají tyto lokality automaticky nevhodné, každopádně ale SÚRAO a geologové si musí připravit pádné argumenty, aby uklidnili námitky ekologických hnutí.
