Ty nejlepší aprílové žerty v historii: Očistný obřad v Toweru, špagetový strom a punčochová barevná televize
Ve starověku se Nový rok oslavoval na začátku jara, některé prameny uvádějí přímo datum 1. dubna. Až za papeže Řehoře XIII. v roce 1582 vznikl nový gregoriánský kalendář, který nahradil původní juliánský a Nový rok se od té doby slavil 1. ledna. Někteří tuto změnu odmítli a pokračovali v oslavách 1. dubna. Jiní si z těchto konzervativců začali tropit šprýmy, posílali je na bláznivé pochůzky nebo se pokoušeli je přimět, aby uvěřili v něco falešného. Den bláznů se postupně rozšířil po celé Evropě. Nicméně, ač zní toto vysvětlení důvěryhodně, nemáme pro ně žádné přímé historické důkazy.
Další objasnění pochází až z doby římské, kdy se za Konstantina Velikého dvorní šašci odvážili připomínkovat císařovu. Konstantin tak dovolil šaškovi jménem Kugel, aby byl na jeden den králem a vládnutí si vyzkoušel. Tento absurdní zvyk se stal každoroční událostí. Úlohou šašků bylo uvést věci na pravou míru, a to s humorem. Bohužel se tento výklad stal aprílovým žertíkem a je za něj zodpovědný profesor historie z Bostonské univerzity.
Prapočátky bláznivého dne můžeme vidět v Íránu již v roce 536 př. n. l. Lidé zde slavili svátek Sizdah Bedar, který byl taktéž spojován s humorem. První písemné zmínky o Aprílu v Čechách se datují roku 1690.
A které jsou ty nejpovedenější žerty v historii?
V roce 1698 se řada Londýňanů nachytala zprávou rituálního mytí lvů v londýnském Toweru. Na falešný obřad se běžely podívat stovky Londýňanů. V roce 1905 německé noviny informovaly o největší loupeži historie, kdy byla vytunelována Federální pokladna USA a bylo ukradeno všechno stříbro a zlato. Zpráva se rychle šířila po celé Evropě i Americe.
Ve starověku se Nový rok oslavoval na začátku jara, některé prameny uvádějí přímo datum 1. dubna.
Avšak teprve v polovině 20. století se Den bláznů změnil na mediální událost, kdy si televize a noviny po celém západním světě začaly tropit z lidí blázny. Odstartovala to v roce 1957 televizní společnost BBC, která v jednom svém pořadu upozornila na obrovskou úrodu špaget z geneticky zmutovaného špagetového stromu. Diváci se po špagetových keřích opravdu nějakou dobu pídili, než zjistili, že si z nich seriózní stanice dělá legraci. Od té doby je běžné, že se 1. dubna do zpráv zatoulá šotek s falešnou zprávou.
Švédské televizi se v roce 1962 podařil opravdu vydařený husarský kousek. Zveřejnila odbornou přednášku, jak si lidé svépomocí mohou vytvořit barevný televizní obraz (který byl oficiálně zaveden až v roce 1970). Ve švédských domácnostech se toho roku rozstříhalo mnoho silonových punčoch, aby je lidé nalepili na obrazovku a v určité vzdálenosti v rytmu pohupovali hlavou. Představa stovek Švédů pohupujících hlavou před obrazovkou oblečenou do punčochy je opravdu k popukání.