Tváří v tvář obrovské prázdnotě, kterou zanechala ztráta dítěte
Obrovskou bolest, kterou každý rodič cítí po smrti potomka, shrnula maminka Anna čtyřmi slovy: „Světlo mého života zhaslo.“ Žádná bolest není ničivější, bez ohledu na věk dítěte. Nezáleží na tom, jestli vašemu dítěti byly 3 roky nebo 30 let, bolest a utrpení jsou nesmírné.
Tato tragédie bohužel není neobvyklá. Podle studie na Texaské univerzitě ztratilo dítě 11,5 % lidí nad 50 let. Za těmito úmrtími ale zůstali rodiče, kteří si neví rady, jak teď jít v životě dál.
Emocionální zemětřesení, které spouští smrt dítěte
Vztah mezi rodiči a dětmi je jedním z nejintenzivnějších v životě. Když se dítě narodí, rodiče se věnují své nové úloze a mění mnoho svých návyků a priorit, aby vytvořili prostor pro tuto novou malou osobu v jejich životě.
Okamžitě pociťují potřebu pečovat o dítě a chránit ho, cítí se zodpovědní za jeho blaho, takže je pochopitelné, že jeho smrt způsobuje ohromný pocit selhání. Rodiče mají pocit, že k této ztrátě by nemělo dojít. Mají pocit, že je to hluboce nespravedlivé a v některých případech mohou dokonce pociťovat vinu za úmrtí svého dítěte.
Taková událost vždy zahrnuje dvojitou ztrátu. Nejenže způsobí obrovskou bolest v srdci člověka, ale také rozbije rodinné štěstí. Rodiče se musí smířit s představou, že jejich život už nebude takový, jaký si jej vysnili. Nedočkají se toho, jak jejich dítě ukončí školu, svatby nebo vnoučat.
A to způsobuje obrovskou emoční závrať. Během prvních týdnů nebo měsíců smutku většina rodičů zažívá nesnesitelnou bolest, která se střídá s obdobím emocionální necitlivosti, kdy pociťují, že jejich život skončil.
Mnoho lidí, kteří ztratili dítě, tvrdí, že dlouhou dobu prostě jen přežívají, protože dělat nebo si přát něco jiného je nemožné. Mají pocit, že jsou osiřelí, protože jejich dítě do té doby bylo osou, kolem které se točil celý jejich svět.
Tento druh smutku produkuje emocionální drenáž, ze které je velmi obtížné se zotavit. Ve skutečnosti často zanechává velmi intenzivní trauma, rodiče se neustále točí ve svých vzpomínkách a nadějích. Z tohoto důvodu je proces smutku za ztrátu dítěte obvykle obzvláště intenzivní a rozsáhlý.
V tomto smyslu psychologové z Gruzínské státní univerzity zjistili, že psychologické rány způsobené smrtí dítěte můžou přetrvávat po dlouhou dobu. Někteří rodiče měli i 18 let po ztrátě příznaky hluboké deprese. Mnoho z nich také uvedlo, že se začalo potýkat se zdravotní problémy. V mnoha případech ztráta dítěte způsobí zásadní problémy ve vztahu rodičů. Každý z rodičů se se ztrátou dítěte vyrovnává jiným způsobem a tyto odlišnosti způsobují nedorozumění a stávají se zdrojem hádek, které nakonec manžele navzájem odcizují. Z tohoto důvodu mnoho manželství kvůli této ztrátě končí rozvodem.
