Špatné zprávy od meteorologů. Předpověď na duben se radikálně změnila, tohle nečeká nikdo v Česku

Problém přitom nezačal až nyní. Kořeny současného stavu musíme hledat už v závěru zimy. Ta byla sice teplotně mírně nadprůměrná, ale z hlediska srážek velmi chudá. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) převažuje již od třetí dekády února období, které je srážkově podnormální. Co je však kritické, je nedostatek sněhu v horských oblastech. Právě postupně tající sněhová pokrývka je klíčovým zdrojem pro doplňování podzemních vod a udržování průtoků v řekách během jara. Letos však zásoby vody ve sněhu zmizely velmi rychle a nebyly dostatečné na to, aby nasytily krajinu na delší dobu.

Neviditelná hrozba pod povrchem

Ačkoliv se při pohledu z okna může zdát, že je vše v pořádku, měřicí přístroje odborníků hovoří jasně. Od poloviny března je patrný setrvalý pokles hladin podzemních vod. Tento trend se projevuje jak v mělkých vrtech, tak na stavech pramenů, které napájejí naše vodní toky. ČHMÚ již v reakci na tento vývoj vydal upozornění na hydrologické sucho pro vybrané obce s rozšířenou působností.

Nejde však jen o vodu v řekách. Velkým tématem je půdní sucho ve svrchní vrstvě, které má přímý dopad na každodenní život. Zemědělci už nyní vyjadřují obavy o budoucí úrodu. Nedostatek vláhy v půdě totiž vede ke:

• Snížení výnosů klíčových plodin,
• Degradaci kvality půdy,
• Znatelnému zvýšení nákladů na umělé zavlažování.

Kromě zemědělství trpí i lesy. Oslabené stromy jsou mnohem náchylnější k útokům škůdců, jako je kůrovec, a vyschlá hrabanka v lesích radikálně zvyšuje riziko vzniku lesních požárů, což je v dubnu jev, který bychom si raději odpustili.

Srážky, které nic neřeší

Pokud jste doufali, že zbytek dubna přinese spásné deště, výhledy meteorologů vás pravděpodobně nepotěší. Čeká nás období, které lze popsat jako „meteorologickou nudu“. Bude sice často oblačno a šedo, ale z mraků vypadne jen minimum vody. Jak potvrzuje meteoroložka Dagmar Honsová, srážek bude do konce měsíce velmi málo. Navíc i to málo, co spadne, se v půdě neohřeje. Probouzející se vegetace totiž okamžitě spotřebuje veškerou dostupnou vlhkost, takže do hlubších vrstev půdy nebo k podzemním pramenům se nedostane prakticky nic.

Teplotně se budeme pohybovat v mantinelech, které jsou pro tuto roční dobu obvyklé. Martin Štros z portálu Meteocentrum.cz hovoří o „abnormálně normálním období“, kdy se denní teploty ustálí kolem 15 stupňů Celsia. Absence teplotních extrémů je sice příjemná pro procházky, ale pro hydrologickou bilanci země je to slabá útěcha.

Co nás čeká v nejbližších dnech?

Konkrétní výhled na nejbližší dny potvrzuje nastolený trend. Ve středu bude sice zataženo, ale srážky se objeví spíše ojediněle, zejména v jihovýchodní části republiky, s teplotami mezi 13 až 17 stupni. Čtvrtek na tom nebude o moc lépe. Přestože obloha zůstane oblačná, očekávané úhrny srážek se pohybují maximálně do dvou milimetrů. Pro představu – k tomu, aby se deficit vláhy začal smysluplně srovnávat, bychom potřebovali vytrvalý, několikadenní déšť, nikoliv krátké a slabé přeháňky.