Prokrastinace a zahrada: I teď v zimě se na zahradě najde práce

Na úvod jen snad sdělení, že prokrastinace není lenost. Jedná se spíš, řekněme, o určitý sklon k tomu, že začnete odkládat důležité, náročné, ale především ty méně příjemné povinnosti na pozdější dobu, i přesto, že to může mít neblahé důsledky. Své nesplněné povinnosti před sebou však valíte jako těžký balvan, a to může být rizikovým prvkem pro vaše duševní zdraví.

Vliv prokrastinace na psychiku

Jen si zkuste uvědomit, jak vám je, kdykoliv si na odložený úkol vzpomenete – přejde vám mráz po těle, anebo se naopak propotíte, jímá vás jakási úzkost – je to neklamný důkaz vašeho duševního diskomfortu. A ten se může časem stupňovat a vaše psychické zdraví může být ohroženo. Opakovaná či dlouhodobější prokrastinace může vyústit do stresu a psychické krize, neboť sami sebe obviňujete, že nemáte dostatečnou vůli a že jste neschopní, a ještě k tomu myslíte na případné negativní dopady, jež mohou z odložené činnosti vyplynout. 

Proč vlastně člověk prokrastinuje

Člověk prokrastinuje zpravidla proto, že splnění daného úkolu se pojí s určitou nejistotou. Nejste si jisti, zda úkol dokážete splnit podle očekávání svého i ostatních, daný úkon je nanejvýš nepříjemný, nemáte dostatek motivace k okamžitému splnění povinnosti, ale třeba i to, že na ni máte ještě dost času vám umožňuje ji odkládat a při tom své jednání sami před sebou v duchu omlouváte.

S prokrastinací se úzce pojí takzvaná rozhodovací paralýza. Více možností vás může frustrovat, neboť nevíte, pro kterou z nich se rozhodnout a do čeho se pustit. Tak raději ustoupíte od všeho a rozhodnutí odložíte. Ovšem podvědomě si to vyčítáte. Oproti tomu člověk, který je opravdu líný, je spíš v poklidu a že se mohl nějaké práci vědomě vyhnout mu spíš přináší uspokojení. Osoba prokrastinující se snaží najít nějakou náhradní činnost, a to zpravidla takovou, která jí přinese okamžité uspokojení. Nutně je totiž potřebuje, aby překrylo podvědomou nespokojenost a výčitky.

Pasivní prokrastinace a zahrada

Mnoho z vás vlastní zahradu a většinou na ní velmi rádi pracujete. Nejvíc zjara, kdy se všechno probouzí, v létě, když se z květů tvoří plody a květinové záhony září všemi barvami a na konci léta a počátku podzimu, kdy se sklízí plody vaší práce. A to doslova.

A pak přijde pozdní podzim a s ním první sníh nebo mráz.  Chlad a méně denního světla přináší úbytek energie, člověk má větší potřebu odpočinku. A vám zůstalo na zahradě nářadí, neshrabané listí, záhony nejsou ani pohnojené ani zryté, suché a odkvetlé trvalky zůstaly v záhonech, snad jen ten česnek jste na poslední chvíli ještě zasadili. No, bylo by zapotřebí provést ještě posezonní práce. A přestože tohle všechno víte a myslíte na to, tak si zalezete doma do tepla a v duchu si říkáte (a nejen sobě, ale i rodině), že už zítra nebo pozítří to uděláte. Anebo příští týden…

Tedy ono by se v podstatě tak moc nestalo, kdybyste se na veškerou zanedbanou zahradní činnost vrhli až koncem zimy – měli byste sice na jaře té práce moc, neboť jak začne zjara v zahradě všechno rašit a pučet, člověk neví, kam dřív skočit. Hloupá však je na celé situaci skutečnost, že máte výčitky z toho, že jste se prohřešili a povinnosti, spojené se zahradou, jste nesplnili. A na jaře budete mít výčitky znovu, až nebudete stíhat. Tak to je hlavní rozdíl mezi prokrastinací a leností – lenoch by se netrápil ničím a v teple a v klidu by si prohlížel časopisy a katalogy s tím, co příští rok na zahradě (možná) zasadí.

Aktivní prokrastinace a zahrada

Aktivní prokrastinaci rovněž spojíme se zahradou. Máte do zaměstnání připravit doma duševně náročný úkol, a vy nevíte, jak na to, pokyny jsou nejasné, a vy vlastně nevíte, co od vás šéf očekává, a jak to celé dopadne. Místo posedávání či polehávání, vyhledejte aktivní fyzickou činnost.

A tady právě se nabízí zahrada. Že teď v zimě tam není co dělat? No, je pravda, že během celého roku je mnohem snazší si na zahradě nají práci, ta je tam od rána do večera. Ale i teď v zimě můžete svázat keře, aby je nerozčísl nános mokrého sněhu, odhrnout sníh z chodníků a cestiček a navozit ho na záhony a kolem stromů, aby je pěkně provlhčil, až začne tát. Vyčistěte a ukliďte nářadí, ukliďte dílnu a garáž, nasypte ptáčkům nebo vykydejte podestýlku u zvířat. Ve dnech, kdy budou teploty nad nulou můžete prolít keře a stromy a také některým z nich provést zimní střih. Pokud země není ještě zcela zmrzlá, zkuste vyrýt část svých bylinek ze záhonu a přesadit je do květináčů. To vám jednak přinese okamžité uspokojení z dobře vykonané práce, a navíc budete bylinky v kuchyni využívat celou zimu.

Věřte tomu, že tělesná činnost je dobrým lékem na veškeré negativní duševní stavy, a stejně tak i na prokrastinaci.

A ještě pár slov závěrem

Zde je ten nejkonkrétnější příklad prokrastinace: k tomuto článku jsem se odhodlávala celé dva dny, a místo toho jsem upekla nějaké vánoční cukroví. Přitom jsem však stále přemýšlela o tom, že bych s takovým přístupem nemusela stihnout termín odevzdání a myslela jsem na známé české rčení: „co můžeš udělati dnes, neodkládej na zítřek“! Třetí den jsem ten psychický tlak nevydržela, a tady je výsledek…