Meteorologové se výrazně zmýlili. Nadcházející zima bude úplně jiná, než tvrdili před měsícem
Dlouhodobá předpověď zimy patří k nejtěžším disciplínám meteorologie. Počítačové simulace pracují s obrovským množstvím proměnných a stačí drobný posun v atmosférickém proudění, aby se celkový obrázek během několika týdnů zásadně změnil. Právě to se stalo mezi zářím a říjnem 2026 u výpočtů pro zimní sezónu 2026/2027. Na sklonku léta modely naznačovaly poměrně bohatou sněhovou nadílku, nejnovější říjnové běhy ale přinesly zřetelný obrat směrem k chudší zimě.
Propad o více než sedm centimetrů
Posun se týká celého evropského kontinentu, nejvíce však střední Evropy, Alp a jihu. Evropský model v září pro střední Evropu a alpskou oblast počítal zhruba s 1,8 cm sněhu nad dlouhodobým normálem. V říjnu už ukazuje odchylku 5,5 cm pod normálem. Meziměsíčně jde o pokles o více než sedm centimetrů. Podobně se vyvíjí situace na Balkáně a v podstatě všech sedm sledovaných evropských regionů hlásí pokles očekávaných sněhových srážek.
Je ale důležité chápat, co to číslo znamená. Jde o průměrnou modelovou odchylku pro obrovské území, nikoli o předpověď výšky sněhu na zahradě v konkrétním českém městě. Vypovídá o celkovém trendu: sněhu bude v souhrnu méně, než bývá obvyklé.
Mírný začátek, pozdní šance na bílo
Zajímavý je i předpokládaný časový průběh. Kdo čeká ladovskou zimu už v prosinci, nebude nejspíš nadšený. Prosinec zatím nenabízí výrazný signál pro nadprůměrné sněžení ve většině Evropy a začátek zimy by měl být spíše mírnější. Šance na pořádnou bílou pokrývku se naopak přesouvá na závěr sezóny. Větší pravděpodobnost bohatšího sněžení modely ukazují pro únor a březen, kdy by se do Evropy mohl dostat chladnější vzduch.
Zda pozdní vpád zimy přinese i rekordní mrazy, zatím nikdo neví. Dlouhodobé odhady nedokážou určit přesný termín ani sílu konkrétních mrazivých dnů.
Teplotně nadprůměrná zima, ale mráz nemizí
Pět hlavních evropských modelů se shoduje, že zima 2026/2027 vyjde spíše teplotně nadprůměrná. V celoevropském průměru by měl být prosinec teplejší zhruba o 1,15 °C, leden o 1,02 °C a únor přibližně o 1 °C oproti referenčnímu období.
Ani vyšší průměr však neznamená zimu bez mrazu a sněhu. Jde o statistiku za celé měsíce. I v mírné zimě běžně přicházejí několikadenní mrazivé epizody a prudká ochlazení, při nichž napadne dost sněhu. Rozhodne, jak se nad kontinentem poskládají tlakové výše a níže a odkud začne foukat vítr.
Role El Niña a polárního víru
Do hry vstupují i globální procesy. Významným hráčem je El Niño, tedy výrazné oteplení povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, které ovlivňuje proudění vzduchu po celé planetě. Podle prognóz by mělo vyvrcholit koncem roku 2026 a poté slábnout. V Evropě je jeho vliv ovšem méně přímočarý než například v Severní Americe, protože naše počasí silně závisí na proudění nad Atlantikem a stabilitě polárního víru.
Pro Česko z dat plyne jedno hlavní poselství: zima bude pravděpodobně chudší na sníh, než naznačovaly zářijové prognózy, bílé Vánoce ani lednové mrazy ale nelze definitivně odepsat. Sezónní modely pracují s pravděpodobnostmi, nikoli s hotovými scénáři pro jednotlivé dny, a jejich spolehlivost na měsíce dopředu je omezená. Největší zimní překvapení se tak klidně může odehrát až na samém konci sezóny.
