Vědci zjistili, že komunikace se spícími je možná. Jak probíhaly experimenty a co odhalily?
Experimenty
Během spánku sice často mluvíme a mumláme nesmyslné věci, ale podle nové studie je během lucidního snění možné rozumět otázkám a dokonce na ně správně odpovídat.
První pokusy vědci provedli hned ve čtyřech laboratořích - ve Francii, Německu, Nizozemsku a USA. Kromě toho, že jsou lidé během snění schopni přijímat a zpracovávat informace, se zjistila i řádka zajímavých informací o snech, spánku a mozkové funkci. Po probuzení totiž zapomínáme na spoustu detailů a informací ze snů a zdají se nám zkreslené, a tak je tato metoda na zkoumání mozkové aktivity mnohem přesnější a užitečnější.
Lucidní snění
Experimenty probíhaly na 36 lidech ve čtyřech nezávislých vědeckých týmech, ale všechny se pokusily o navázání vzájemné komunikace se spícími, kteří lucidně snili, a to pomocí kladených otázek.
Lucidní snění je popisováno jako stav, ve kterém jste si vědomi, že právě sníte a můžete sen ovládat, měnit nebo s jeho obsahem manipulovat. Takové sny nejsou tak časté, ale dají se vylepšit tréninkem. Podle statistik jeden ze dvou lidí takový sen zažil alespoň jednou.
Někteří z účastníků experimentů se s takovým druhem snů již také setkali, jiní s ním ještě neměli žádnou zkušenost, ale pamatovali si alespoň jeden sen za týden.
Komunikace se snílky
Před začátkem spánkových experimentů, vědci všechny účastníky proškolili a vysvětlili jim, jak funguje lucidní snění, ale hlavně, jak bude probíhat jejich komunikace během spánku. Otázky byly tvořeny jak pomocí řeči, tak zvukových a světelných signálů, doteků nebo klepání prstem. Na ně měli odpovídat pomocí výrazů v obličeji nebo pohyby očí.
Po usnutí pokusných osob, byly právě tyto pohyby svalů sledovány. Byly schopni reagovat na otázky, na které stačilo odpovědět jen ano či ne, řešit jednoduché matematické příklady nebo rozlišovat mezi hmatovými a sluchovými podněty. To dokazuje, že je možné během spánku vnímat okolí a dokonce s ním komunikovat.
Spousta pokusů však byla neúspěšná a velká řada otázek nebyla vůbec zodpovězena. Ze 158 otázek, které spícím byly položeny, dostali vědci správnou odpověď v pouhých 18,4%. Špatné odpovědi se jim však dostalo jen ve 3,2% otázek a zbytek zůstal buď nezodpovězený nebo na něj byla nejasná odpověď.
Nová představa o spánku
Po probuzení byli účastníci experimentu požádáni o popsání svých snů. Řada z nich si otázky pamatovala jako součást svého snu. Jeden z účastníků prý příklady slyšel z rádia, jiný zase zaslechl jednu z otázek na večírku.
Podle provedených experimentů je tedy obousměrná komunikace se snícími lidmi obtížná, ale opravdu se dokázalo, že možná je.
To úplně mění naši představu o spánku jako o stavu, ve kterém je mozek odpojen a neví o okolním světě. Podle neurologa Benjamina Bairda výzkum opravdu zpochybňuje základní definice spánku. Podle něj by ale konverzace se spícími mohly mít kladný efekt na kreativitu, představivost i řešení psychických problémů.
Tak proč to nezkusit?
Zdroje:
