Život Alžběty Bathoryové, známé jako ČACHTICKÁ PANÍ a legendy o jejích zločinech
Foto: s_bukley / Shutterstock

Život Alžběty Bathoryové, známé jako ČACHTICKÁ PANÍ a legendy o jejích zločinech

Čachtická paní se narodila pravděpodobně 7. 8. 1560 v Nyírbátoru a zemřela 21. 8. 1614 v Čachticích, po čtyřletém vězení ve vlastním sídle. Jen málo žen v historii inspirovalo tolik badatelů, romanopisců a filmařů, jako tato uherská hraběnka.


Oběť nebo zločinec?

Rod Báthoryů byl velmi starý a bohatý a jeho členy charakterizovaly výstřední povahové vlastnosti. Lidé je popisovali jako samolibé, pyšné, tyranské a sexuálně zvrácené jedince. Často trpěli epilepsií a dnou. Obě rodové linie vymřely.

Zdroj: Autor: milan noga / Shutterstock

Alžběta Bathoryová byla na 16. a 17. století, kdy žila, velmi vzdělaná a ovládala několik jazyků. Provdala se již v 15 letech za hraběte Ference Nádasdyho, který byl stejně jako ona, z vlivného a bohatého rodu a stal se z něj pověstný válečník. Svatba to byla velká a dlouhá. 4500 lidí hodovalo několik týdnů. Hraběti porodila 5 dětí, dvě zemřely krátce po porodu. Když žena ovdověla, usadila se v Čachticích. Ferenc před svou smrtí pověřil svého přítele z bojů Juraje Thurza, aby se mu o rodinu postaral.

Msta odmítnutého nápadníka, hnaného touhou po majetku

Podle pověstí to byl však právě Thurzo, který zastával úřad správce Uherské země, kdo vtrhl s armádou vojáků na hrad v Čachticích a v podzemí našel mrtvou ženu a další dvě zmučené, ale živé ženy. Hraběnka byla uvězněná v podzemí a její údajní pomocníci odvezeni do Bytče, kde měl Thurzo sídlo a kde se v rychlosti konal soud. O tom jsou zmínky v historických dokladech v roce 1611. Soud se konal bez Alžběty, i když o to opakované žádala. Tak se všichni obvinění údajně snažili vinu svalit na nepřítomnou šlechtičnu.

Svatba to byla velká a dlouhá. 4500 lidí hodovalo několik týdnů. Hraběti porodila 5 dětí.

Jeden slabomyslný sluha Jan Ujary přiznal, že pohřbil 5 dívek a obvinil svou paní z toho, že chtěla zabít samotného uherského krále Matyáše. Věrohodnost všech svědeckých výpovědí byla sporná. Mnoho svědků z řad poddaných vypovídalo pouze o tom, co někde zaslechli. Jedna ze služebných uvedla, že u Alžběty viděla seznam asi 600 jmen, ale nebylo zřejmé, o jaký seznam šlo. Místní evangelický kazatel dokonce obvinil hraběnku z kanibalismu. Žádný důkaz ale nepřinesl. Dvě služky byly odsouzené k upálení zaživa. Ještě před popravou jim kat utrhal všechny prsty. Slaboduchý Jan Ujary byl sťat. Na hranici skončila také místní bylinkářka, která byla ve spolčení s ďáblem, protože uměla léčit dokonce i popáleniny.

Smrt v zapomnění

Alžběta byla příliš urozená a hrozilo, že by se šlechta vzbouřila, kdyby byla odsouzená k smrti. Navíc stihla před soudem převést majetek na své děti, a tak už její osud ty, kterým její bohatství leželo v žaludku, přestal zajímat. Byla tedy zazděná v jedné z komnat na svém sídle a tam, ani ne za čtyři roky v roce 1614 ve věku 54 let zemřela.

Nevyčerpatelný zdroj teorií a konspirací

Historici uvádí, že proces s hraběnkou byl pravděpodobně vykonstruovaný. Thurzo se chtěl zmocnit jejího majetku a odstranit jejího synovce z vlády v Sedmihradsku, na které si brousil zuby. Chtěl Alžbětu usvědčit z plánování vraždy krále a k tomu potřeboval mnohem víc, něž výpovědi mučených služebných. Museli by to dosvědčit další šlechtici a ty neměl.

Spekulovalo se o tom, že mrtvá dívka nalezená ve sklepení byla už tři měsíce pohřbená a za účelem podstrčení na hrad exhumovaná. Dvě dívky, které měly být mučené v podzemí se u soudu neukázaly. Legenda o koupání v krvi mladých děvčat byla historiky zcela vyvrácená, ale stala se vděčným námětem pro romány a filmy. Žádná smrtící panna, do které by měly být dívky zavírány a zbavovány krve, se nikdy nenašla.

Na druhou stranu Alžběta Bathoryová nebyla žádný lidumil a vládla pevnou rukou, což bylo v té době běžné. Jako bohatá vdova to měla ještě složitější. Prostý lid ji nenáviděl, urození nápadníci, které odmítala, jí nepomohli. Ona sama se za zdi svého sídla vydávala jen výjimečně a obklopená po zuby ozbrojenou stráží. Dá se předpokládat, že nějaké lidské životy na svědomí měla.

Od roku 1970 bylo o této legendární ženě natočeno přes 20 filmů, napsaná celá řada knih, dokonce i opera. V Guinessově knize rekordů je uvedená jako největší masová vražedkyně, která měla na svědomí víc než 650 životů.

Juraj Jakubisko natočil o této postavě velkofilm v roce 2008. Hlavní roli zde ztvárnila britská herečka Anna Friel.

Zdroj:

Přidejte si nás na domovskou stránku
Seznam.cz nebo Google Zprávy
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google zprávy