Jak prožívají Vánoce naši evropští sousedé: Polsko
Foto: Dar1930 / Shutterstock

Jak prožívají Vánoce naši evropští sousedé: Polsko

Přestože jsou Poláci naši blízcí sousedé, moc toho o jejich vánočních tradicích nevíme. Nejsou tak moc rozdílné od těch našich a samozřejmě je nutné přihlédnout k tomu, že je to země s hluboce zakořeněnou křesťanskou vírou.

Stejně jako u nás, i v Polsku jsou Vánoce nejdůležitějším svátkem v roce a váží se k nim staleté tradice.

Vánoční nálada je ve vzduchu už od listopadu, a to nejen kvůli obchodům, které se snaží udělat komerčně zajímavé období co nejdelší. Poláci se každoročně na svátky důkladně připravují. V Polsku bývají stejně jako v Česku vánoční trhy, které rádi navštěvují i Češi z pohraničních oblastí.

Svátky začínají 24. prosince večer a jde o WIGILII. V tomto období by k sobě lidé měli být přívětiví a ukazovat si svou lásku a přátelství. Traduje se, že ve stejné atmosféře, jakou si lidé vytvoří tento magický vánoční večer, budou žít následující rok.

24. prosinec je také dnem, kdy se celý dům rozsvítí. Vše pro sváteční dny včetně nazdobeného stromku a připraveného pohoštění by mělo být hotové do východu první hvězdy. Tu už tradičně venku vyhlíží děti. Dospělí tak nerušeně dokončují přípravy v domě. Během tří vánočních dnů se nemá vykonávat žádná práce.

Na vánočním stromečku nesmí chybět jablka, ořechy, sušenky a slaměné ozdoby. Bohatá výzdoba je symbolem dobré úrody příští rok.

Stůl se zdobí bílým ubrusem, pod který se dodnes na venkově dává hrst sena. Než osazenstvo u stolu sní první sousto, vymění si vzájemně přání a rozdělí vánoční oplatek. Následuje modlitba a potom začíná hostina. Každý by měl ochutnat všechny druhy podávaného jídla. Není to ojedinělá tradice, že na stole je 12 druhů jídla symbolizujících 12 apoštolů. Příprava vánoční tabule zabere hodně času a tradiční jídla se mohou lišit podle regionů. Přestože už restaurace nabízí vánoční menu, většina Poláků upřednostňuje hostinu s tradičními pokrmy podle rodinných receptů.

Zdroj: zi3000 / Shutterstock

U štědrovečerního stolu je často volná židle. Je to symbolické gesto pro případného poutníka. Nikdo by neměl být v tento den sám. Proto si Poláci zvou domů i sousedy, pokud jsou v tento den bez příbuzných a nemají s kým posedět u stolu.

Kromě tradičního kapra je na stole například rybí polévka nebo polévka z červené řepy, sledi na smetaně nebo na oleji, plněné pirohy a makový nákyp s medem a ořechy nebo makový koláč či závin.

Vánoční koledy jsou velmi oblíbené a zpívají se v rodině po večeři. Tuto tradici dodržují 4/5 Poláků. S dárky je to především o tradici. Někde je přináší Gwiazdor (což je tradiční polská vánoční postava), někde se ukáže Aniolek (Anděl), Dzieciatko (Ježíšek), Śnieżynka (Sněhová vločka), Dziadek Mróz (Jack Frost) nebo Santa Claus. Řada rodin jde po rozbalení dárků navštívit sousedy a příbuzné. Tím vyplní čas do půlnoci, kdy odchází na mši.  

Následující dva dny se Poláci navštěvují a často cestují za příbuznými.

 

Zdroj:

  • autorský článek
Přidejte si nás na domovskou stránku
Seznam.cz nebo Google Zprávy
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google zprávy