Někdy je lepší, když herec nic neví aneb tito herci netušili, co je v dané scéně čeká
E.T.
Legendární film „E.T.“ byl natočen v chronologickém pořadí a žádné z dětí nevidělo před samotným natáčení scény tu velmi realistickou loutku mimozemského kamaráda, takže jejich první reakce byly naprosto skutečné. Steven Spielberg měl několik způsobů, jak dostat z dětí to nejlepší. Scenárista si dělal poznámky, když si během natáčení děti povídaly, aby jim pak mohl lépe a přirozeněji přepsat texty. Spielberg navíc povzbuzoval děti k improvizaci.
Scenárista si dělal poznámky, když si během natáčení děti povídaly, aby jim pak mohl lépe a přirozeněji přepsat texty.
Titanic
Všichni na Titanicu věděli, že voda, která nemilosrdně sežere obrovskou loď, bude studená. Jenže nikdo z nich nebyl připravený na to, jak hodně studená nakonec bude. Voda byla tak ledová, že se Kate Winslet během scény se sekerou prostě nemohla přestat třást. Navzdory natáčení v extrémních podmínkách, a dokonce i vážného podchlazení herců, Kate řekla, že by nechtěla, aby byla voda teplejší. Chtěla si udržet realismus, a cítit, jak strašné to kdysi muselo být.
Kancl
V americké verzi Kanclu Oscar Nuñez neměl tušení, že ho Steve Carrell políbí na rty. Lehce šokovaná reakce herce byla tedy zcela skutečná. Ve scénáři této epizody měl Steve pouze obejmout Oscara, políbit ho na čelo a poté zmizet, aby si zapálil cigaretu. Ale Steve Carell převzal kontrolu nad scénou do vlastních rukou, a rozhodl se improvizovat.
Záhada Blair Witch
Herci najatí pro projekt „Záhada Blair Witch“ dostali pouze 35stránkový scénář a bylo jim řečeno, aby především improvizovali. Byli odvezeni do lesa a jak si dokážete představit, výsledky byly děsivé. Osm dnů herci pracovali téměř nepřetržitě a byli dokonce připraveni o jídlo. Jejich realistické výkony a některé extrémní propagační techniky vedly k tomu, že bylo hodně lidí přesvědčeno o skutečné smrti herců. Samozřejmě to přežili.
Bídnici
Aby filmaři vytvořili revoluční atmosféru, dostalo obsazení „Bídníků“ pokyn, aby za 10 minut postavilo barikádu. Kamery točily, a to, co štáb za tak krátkou dobu s náhodnými objekty vytvořil, se nakonec použilo ve finálním výtvoru. Herci nevěděli, kde přesně jsou kamery umístěny, vypadalo to celé tedy jako úplný chaos, ale barikáda se ukázala jako docela realistická. Dobře, aby byla dostatečně stabilní musela být malinko upravena (především vrtačkou a šrouby), ale výsledek stál za to.
Pan Wonka a jeho čokoládovna
Ve filmu „Pan Wonka a jeho čokoládovna“ nebyl nikdo z účinkujících varován před scénou v lodi ve strašidelném tunelu a ani před písní Gene Wildera, takže vystrašené tváře dětí jsou zcela reálné. Ale to nebylo jediné překvapení – Peter Ostrum, který hrál Charlieho, neměl tušení, že se Gene plánuje tak rozzlobit. I jeho emoce tedy nebyly hrané.
Smrtonosná past
Když Alan Rickman natáčel konec filmu „Smrtonosná past“, režisér mu řekl, že odpočítá do tří, a poté nechá Hanse spadnout a zabít jej přesně po jedničce (tedy 3, 2, 1, pád). Kaskadérskému týmu ale řekl, ať ho upustí přesně na jedničku. Efektivní? Ano, Rickman se skutečně lekl. I když spadl jen o vteřinu dříve, než čekal, zahlédneme v jeho očích upřímný strach.
