Máte doma tuhle starou vázu po babičce? V aukcích se teď prodává za cenu auta
Je to příběh, který zní téměř neuvěřitelně. Skleněná váza, kterou vaše babička dostala jako svatební dar nebo koupila v Tuzexu za pár bonů, dnes může mít hodnotu auta. Československé designové sklo z šedesátých a sedmdesátých let prožívá renesanci, která překvapuje i zkušené odborníky na umělecký trh.
Nejde přitom o žádnou spekulativní bublinu. Za prudkým růstem cen stojí kombinace několika faktorů – historický význam období takzvaného bruselského stylu, kdy československé sklářství udávalo světové trendy, narůstající rarita dochovaných kusů a především rostoucí povědomí o tom, že nejde o pouhé dekorativní předměty, ale o plnohodnotná umělecká díla.
Libenský a Brychtová: Když se sklo stane sochařstvím
Na samém vrcholu cenového žebříčku stojí díla manželského tandemu Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Jejich monumentální plastiky z taveného skla dnes zdobí sbírky Metropolitního muzea v New Yorku i londýnského Victoria and Albert Museum. A právě tato muzejní přítomnost vypovídá o jejich skutečném významu víc než jakékoli aukční ceny.
Co dělá jejich práci tak výjimečnou? Libenský s Brychtovou posunuli hranice sklářství směrem k sochařství. Vyvinuli unikátní technologii lití a tavení skla do forem, která jim umožňovala vytvářet tvary, o nichž se jejich předchůdcům ani nesnilo. Jejich vázy nepůsobí jako nádoby, ale jako abstraktní sochy pracující se světlem. Masivní tavené sklo v jejich podání získává téměř spirituální rozměr.
U děl této kategorie hraje zásadní roli provenience – tedy doložitelná historie vlastnictví. Stará účtenka, katalog výstavy nebo fotografie z rodinného alba mohou hodnotu díla několikanásobně zvýšit. Před prodejem v prestižních aukčních síních procházejí tyto kusy důkladnou expertizou, která potvrzuje jejich pravost.
František Vízner: Od stovek ke statisícům
Dramatický cenový vývoj nejlépe ilustruje příběh děl Františka Víznera. Ještě před deseti lety se jeho vázy prodávaly za několik set korun. Dnes špičkové kusy ze série Labyrint nebo Cut Series dosahují cen mezi 100 000 a 250 000 korunami.
Víznerovy práce poznáte podle charakteristické krystalické architektury – masivní sklo s vlisovanými geometrickými vzory v medových, kobaltových nebo čirých odstínech. I jeho díla najdete ve sbírkách Metropolitního muzea, což jen podtrhuje, že nejde o lokální fenomén, ale o světově uznané umění.
Hana Machovská a organické tvarosloví
Třetím jménem, které stojí za pozornost, je Hana Machovská. Její řada Mstisov a další hutní sklo představují odlišný přístup – organické, plynulé tvary z vrstveného barevného skla. Kombinace růžové, modré, zelené a jantarové vytváří efekt, který je okamžitě rozpoznatelný. Kolekce Romana nebo Hana patří dnes mezi nejžádanější položky na trhu s československým sklem.
Jak poznat, zda máte doma poklad
Než se pustíte do inventury rodinných skříní, existuje několik vodítek, která odlišují cenné kusy od běžné produkce:
- Dno – kvalitní designové vázy mají často zabroušené dno do hladka, někdy s diskrétní značkou
- Váha – překvapivá tíha prozrazuje masivní sklo, tenkostěnné kusy obvykle nemají vysokou hodnotu
- Bublinky – u cenných váz téměř neexistují, pokud nejsou záměrnou součástí designu
- Barva – sytá, čistá, často ve více vrstvách značí kvalitní provedení
Absolutně klíčový je stav zachovalosti. Sebemenší odštípnutí na hrdle nebo dně může srazit cenu až o osmdesát procent. Originální, nepoškozený stav je zkrátka k nezaplacení – a právě proto tolik cenných kusů zmizelo v propadlišti dějin, rozbité při stěhování nebo vyřazené jako zastaralé.
Co nedělat, pokud něco najdete
Pokud objevíte vázu, která splňuje uvedená kritéria, nikdy ji nemyjte v myčce. Agresivní chemie může sklo nenávratně poškodit a zničit jeho povrchovou úpravu. A především – neprodávejte ji v prvním bazaru nebo na bleším trhu.
Jedinou správnou cestou je nechat kus posoudit specializovaným odborníkem nebo renomovanou aukční síní. Typologická analýza a srovnání s dobovými katalogy dokáží spolehlivě určit původ i potenciální hodnotu. Poptávka po československém designovém skle podle dostupných dat stále roste a mezinárodní zájem naznačuje, že tento trend jen tak neskončí.
Možná právě teď někde v koutě vitríny čeká zapomenutý kus, který si zaslouží víc než jen utírání prachu. Stačí se podívat trochu pozorněji.
