Jaký důchod musí brát český senior, aby si mohl žít jako průměrný německý penzista?
Srovnání samotných čísel může na první pohled působit drtivě. V červenci minulého roku dosahoval průměrný starobní důchod v tuzemsku 21 080 Kč, v novém roce pak přibylo navíc zhruba 300 korun díky valorizaci. Postavíme-li tuto hodnotu proti vyspělým západním státům, kontrast je výrazný.
Ve Švýcarsku si průměrný penzista přijde měsíčně na částku blížící se 56 tisícům korun. Německý důchodce pobírá kolem 38 tisíc a dokonce i v Portugalsku se průměr pohybuje okolo 24 tisíc korun. Zdánlivě tedy máme důvod k nespokojenosti.
Situace se ale dramaticky mění, když se ohlédneme směrem na východ. V rámci střední a východní Evropy patří český důchodový systém k těm nejštědřejším. Zatímco v Polsku a Maďarsku dosahují průměrné penze jen zhruba 15 tisíc Kč, v Bulharsku a Rumunsku se senioři musí spokojit s pouhými 12 tisíci korunami měsíčně. Z této perspektivy už naše pozice nevypadá tak zoufale.
Historické příčiny rozdílů mezi východem a západem
Propast mezi důchody v západní a východní části kontinentu má své kořeny hluboko v minulosti. Země západní Evropy prošly druhou polovinou dvacátého století v tržním prostředí, mohly akumulovat kapitál a vybudovat produktivnější ekonomiky. Tamní zaměstnanci dosahují vyšších platů, ze kterých plynou odpovídající odvody na sociální pojištění.
Přestože se Česká republika po roce 1989 vypracovala na jednu z nejsilnějších ekonomik postkomunistického bloku, produktivita práce dosud nedosáhla západní úrovně. K nižší produktivitě přispívá stárnoucí populace, ale i některé zažité vzorce chování. Tuzemské firmy často zatěžuje nadměrná byrokracie, na pracovním trhu pak převládá menší ochota lidí měnit zaměstnání nebo dojíždět za prací na větší vzdálenosti. Podstatnou roli hraje také fakt, že Češi spoléhají především na státní systém a soukromé připojištění na stáří zůstává spíše okrajovou záležitostí.
Kupní síla rozhoduje víc než číslo na výplatní pásce
Nominální výše důchodu je jen jedna strana mince. Tou druhou jsou skutečné životní náklady v dané zemi. Služby v České republice vycházejí oproti Západu znatelně levněji. Návštěva kadeřnictví nebo oběd v restauraci stojí v Německu dvojnásobek až trojnásobek toho, co zaplatíte u nás. Podobně jsou tam dražší autoservisy a další řemeslné práce.
Nižší penze v korunách tedy automaticky neodpovídá proporčně horší kvalitě života, protože kupní síla domácí měny je odlišná. Zásadní vliv na životní úroveň českého seniora má především vyřešené bydlení. Ilustrovat si to můžeme na konkrétním případě.
Modelový příklad: Jak vychází průměrný důchod
Představme si paní Naďu, která pobírá průměrnou penzi ve výši 21 tisíc Kč. Po rozvodu získala do vlastnictví panelový byt v Praze, kde hradí měsíční poplatky 8 tisíc korun. Na čistý život jí tedy zbývá 13 tisíc Kč.
Protože má jako seniorka pražskou dopravu zdarma a auto nevlastní, utratí za potraviny a drogerii přibližně 6 000 Kč. Jednou za měsíc si dopřeje návštěvu kadeřnice za 1 500 Kč. I po těchto výdajích jí zůstává 5 500 korun, které může věnovat na kulturní vyžití, nové oblečení, posezení v kavárně nebo si je odložit na letní dovolenou.
„S průměrným důchodem a vlastním bytem si v Praze žiju pohodlně. Mohu si dovolit divadlo, občas návštěvu restaurace a dokonce každý rok týden u moře. Kdyby mi ale chybělo vlastní bydlení, vypadala by situace úplně jinak,“ popisuje paní Naďa svou zkušenost.
Pokud by totiž stejný senior musel platit tržní nájem, situace by se zásadně zkomplikovala. Komerční nájemné v hlavním městě včetně energií dokáže pohltit téměř celou průměrnou penzi, což by pravděpodobně dotyčného donutilo přestěhovat se do levnější venkovské lokality. Naopak sdílení domácnosti s partnerem nebo třeba studujícím vnukem v podnájmu dokáže náklady na bydlení rozdělit napůl a uvolnit tak další tisíce na volnočasové aktivity.
Od jaké částky začíná pohodlný život na penzi
| Výše důchodu | Životní standard (s vlastním bydlením) |
|---|---|
| Do 15 000 Kč | Omezený, pokrývá pouze základní potřeby |
| 15 000 – 20 000 Kč | Přijatelný, prostor pro občasné kulturní vyžití |
| Nad 20 000 Kč | Pohodlný, umožňuje pravidelné volnočasové aktivity |
| Nad 30 000 Kč | Nadstandardní, možnost spořit nebo podporovat rodinu |
Z rozboru reálných podmínek vyplývá, že starobní penze přesahující 20 tisíc korun dokážou v tuzemsku zajistit stabilní a pohodlný život. Klíčovým předpokladem ovšem zůstává vlastní bydlení nebo sdílení nákladů s rodinou. Podle oficiálních dat vlastním bydlením disponuje 65 % Čechů nad 60 let, což většině seniorské populace poskytuje solidní finanční základ.
Další benefity, které čísla neukazují
K celkové životní úrovni českých důchodců přispívají i další výhody, které se neprojeví přímo na výplatní pásce od České správy sociálního zabezpečení:
- Výrazné slevy pro seniory na hromadnou dopravu a snížené vstupné na kulturní či sportovní akce
- Kvalitní zdravotnictví umožňující stále se prodlužující délku života
- Rostoucí digitální gramotnost starší generace, která seniorům otevírá dveře k pohodlnému využívání online služeb a e-shopů (například v Praze nově začíná s rozvážkou nákupů i řetězec Globus s plány na expanzi do dalších měst)
Když se tedy odprostíme od emocí a zaměříme se na fakta, čeští důchodci si v celoevropském kontextu vedou velmi slušně. Pokud mají vyřešenou otázku bydlení, průměrná penze jim k důstojnému a spokojenému životu bez problémů postačuje. Srovnání se západními sousedy sice ukazuje nominální rozdíly, ale reálná životní úroveň se od nich liší mnohem méně, než by se mohlo zdát.
