Jak si pod sebou Donald Trump podřezal větev

Některé předvolební průzkumy sice napovídaly výhře demokratického soka Joa Bidena, ale nikdo si tím do poslední chvíli zdaleka nebyl jist. Naopak Trump se za vítěze prohlásil dávno před úplným sečtením hlasů.

Biden byl kritizován za svoji zahraniční politiku zejména za vlády Obamy, kdy byl viceprezidentem, a také za tehdejší styky s ukrajinskou firmou jeho syna. Byl také nařčen ze sexuálního obtěžování. Je tedy jasné, že ani Biden objektivně není nejušlechtilejším svatouškem, pro kterého bylo prezidentské křeslo stvořeno. Letos ale pro mnoho Američanů nešlo o volbu prezidenta, nýbrž o volbu kohokoli, kdo není Trump. Proč?

Nezvládl pandemii

Zásadní chybou poslední doby byl přístup Trumpa k pandemii koronaviru. Jeho nejsilnější zbraň, úspěšná ekonomika, tak utrpěla velkou ránu. Pro odmítavý postoj a zlehčování nemoci brzy začala situace ve Spojených státech eskalovat, což pocítila zejména kritická skupina seniorů, která zároveň tvoří velkou část jeho voličů. Volby byly již tak dost vyrovnané, nebýt pandemie, Trump by jistě bezpečně zvítězil.

Rozdělení společnosti

Hodnoty Demokratů a Republikánů jsou přirozeně opačné, v případě Donalda Trumpa to ale hraničí s extremismem a neopodstatněným šířením nenávisti. Reprezentuje Republikány ve stanoviscích jako zákaz potratů nebo odpor ke sňatkům stejnopohlavních párů. Současný prezident ale silný konzervatismus dotáhl k projevům otevřeného rasismu, antisemitismu, homofobie a obscénním výrokům o ženách. Spojené státy známe jako liberální a multikulturní zem. Minulé volby samozřejmě hovořily pro konzervativní vlastence a Trumpa, to je ale spíše odrazem zastaralého a často znevýhodňujícího volebního systému, nežli skutečné podoby Američanů. V letošních i minulých volbách získali většinu voličů vždy demokratičtí kandidáti, zastaralé systém volitelů ale rozhodl jinak.

Zahraniční politika

Pokud jde čistě o vnitrostátní politiku, Trump se pro mnohé může zdát jako ideální kandidát, jeho hospodářská politika se tváři jako velmi silná. Snaží se ovšem izolovat americkou ekonomiku od okolních států, odstupuje od mezinárodních organizací a dohod (WHO, JCPOA – pozastavení íránského jaderného programu, Pařížská dohoda – boj proti klimatickým změnám). Tyto kroky ani zdaleka nepřispívají k dobru celku, ale oslabují také postavení samotných Státům. Další věcí je expanzivní vojenská politika na Blízkém východě. Trump má pod palcem největší armádu světa, kterou chce posilovat, na druhou stranu sliboval utlumení zahraničních konfliktů. Kritizoval Obamova vojska na Blízkém východě, ale sám je nestáhl, nýbrž znovu rozvířil divoké vody ve vztahu k Íránu.