Divoký život legendárních bojovnic aneb jak je to se skutečnými Amazonkami

Divoký život legendárních bojovnic aneb jak je to se skutečnými Amazonkami
Zprávy o bojovných ženách jsou známy z Číny, Egypta, Ruska, i z Afriky. V posledních letech různé archeologické výzkumy a vědecká bádání jejich existenci potvrzují. Jak pravděpodobně žily tyto kočovné ženy napříč kulturami?

Co praví legenda

Z řecké mytologie se dovídáme o krvelačných bojích Amazonek s Řeky. Se zvířecí zuřivostí se vrhaly do boje na záchranu Tróje a pobíjely jednoho muže za druhým. Mužnost Athéňanů se otřásala v základech, než zasáhl Achilles. Ten se však do bojem zraněné královny Penthesilei zamiloval a nedokázal se vyrovnat s tím, že usmrtil svou osudovou lásku. Tragický příběh se stal legendou a Penthesileia symbolem lásky, která přežije i smrt. Po královnině smrti se Amazonky uchýlily na Kavkaz, kde se promísily s kočovným kmenem.

Bájný lov za potomstvem

A právě jejich výpravy za lovem mužů pro zajištění potomstva se staly legendárními. Příběhy o divokých Amazonkách inspirovaly mnoho umělců a dráždily fantazii mužů po celém světě. Krvelačné bojovnice se po dobu dvou jarních měsíců oddávaly divokým radovánkám s těmi vyvolenými, za kterými cestovaly stovky kilometrů. Římský dějepisec Curtius Rufus zaznamenal v životopise Alexandra Velikého návštěvu půvabné dámy v doprovodu tří set dalších dívek. Žena bez okolků vladaři sdělila, že si přišla pro dítě. Nastaly čtrnáctidenní orgie, během kterých tancovaly, pily a v temnotách noci hledaly muže pro své radovánky. 

Amazonka, žena bez prsu  

Slovo amazonka pochází z řečtiny a znamená doslova “bez prsu”. Mladé ženy z kmene Amazonek byly připravovány na tvrdou válečnou službu, jejíž součástí bylo vypálení pravého prsu, údajně aby jim nepřekážel při napínání luku a držení štítu.

O tom, proč se ženy vzdaly svého ženství, mateřství a prsou, a co je vedlo k nenávisti mužů, můžeme jen spekulovat. Faktem je, že žena trénovaná od dětství dokáže být stejně rychlá a útočná jako mladý muž.